Staň se součástí inovace, která obnovuje propojení městských lidí s přírodou.

Podporou budování komunitních zahrad se zase Kokoze daří vracet do chladného světa města barvy a rozmanitost venkova. Ale ne jenom to. Komunitní zahrady ve městech dále v praxi ukazují lidem principy sdílené ekonomiky, probouzejí v nich smysl pro širší komunitu a radost z vracení vitality do veřejných prostorů.

Spojením těchto tří elementů do činnosti jedné organizace vytváří Kokoza jedinečnou kulturní inovaci. Inovaci, která má potenciál měnit naše města na lepší místa pro život.

Pomůcka: jak z tohoto článku můžeš vytěžit víc?

Tento velký rozhovor jsme rozdělili do tří částí, abychom dokázali postupně přiblížit všechny tři inovativní aktivity, jimiž KOKOZA revitalizuje život ve městech:

• Rozvoj komunitního života ve městech,
• Budování komunitních zahrad ve městech,
• Učení, jak kompostovat bio odpad v domácnostech.

Do rozhovoru jsme také umístili množství užitečných odkazů, které můžete využít k hlubšímu proniknutí do vize Kokozy, jež představuje světlou vizi měst budoucnosti.

Rozhovor s Radkou Pokornou z Kokozy

Radka Pokorná je součástí týmu Kokozy. Má na starosti koordinaci workshopů, vzdělávání a související externí vztahy podniku.

Část I. Neobyčejné zahrady, které spojují lidi.

Budování komunitních zahrad ve velkoměstech má nepochybně hlubší ekonomický i společenský význam, než se možná jeví na první pohled. Nejde o „pouhé plochy pro pronájem půdy na pěstování ve městech“… mají větší přesah. Můžete jejich přesah popsat?

Komunitní zahrady zdaleka nejsou jenom o pěstování. Je to o návratu člověka zpátky k přírodě, ke komunitě, k sobě samému…

Pojďme se nejdřív zaměřit na aspekt komunity. Ve velkých městech jsme si zvykli na anonymitu a považujeme ji za takovou daň za městský život. Jak může městský člověk profitovat ze vzniku komunitní zahrady v okolí svého bydliště?

Komunitní zahrady velice přirozeným a nenásilným způsobem propojují lidi žijící v jejich blízkosti. Jsou přirozeným místem pro setkávání a navazování nových přátelství. Lidé mají k místu, kde se zahrady nacházejí, najednou vstřícnější vztah. Neprocházejí jenom kolem. Potkávají se tam, chodí tam na akce.

Některé studie dokonce nasvědčují tomu, že v okolí komunitních zahrad přirozeně klesá zločinnost. Komunitní zahrady tak přispívají k vytváření bezpečnějších zón ve městech. Komunitní zahrady rovněž velice silně zhmotňují principy sdílené ekonomie (sharing economy), které jsou právě v dnešní době velice aktuální.

Když se podíváme zpátky ke kořenům moderních komunitních zahrad, zjistíme, že začaly ve větším měřítku vznikat v Americe po Velké hospodářské krizi, kdy vznikl nedostatek potravin. Odtud se rozšířily k nám, do Evropy. A dá se říct, že právě nedávná velká finanční krize (2008) odstartovala rozvoj moderních projektů založených na ideji sharing economy všude ve světě, i u nás.

Benefity návratu ke komunitě bychom rádi prodiskutovali podrobněji. Objevuje se množství náznaků, že revitalizace komunit může být nadcházejícím trendem v životě moderního člověka…

Ano, těchto náznaků je čím dál tím víc. Dají se zdůvodnit i různými „systémovými“ společenskými teoriemi. Například teorie spirální dynamiky říká, že společnosti se pořád vyvíjí od silného individualismu až k důrazu na komunitní život. Z hlediska teorie spirální dynamiky jsme teď v období, kdy je společenské klima hodně nakloněné a přístupné myšlenkám ekologie, zeleným technologiím a podobně.

Jaké příklady sharing economy si lze vzít z projektů moderních komunitních zahrad?

Například sdílení zahradnického nářadí nebo vzájemná výpomoc nájemců při pěstování. Když jeden nájemce odejde na dovolenou, tak mu zkrátka někdo jiný zalije záhony… Nejde o nic, co by nefungovalo běžně v menších komunitách, třeba v rodině nebo mezi sousedy ve vesnicích. V komunitních zahradách hranice mezi dobrými vztahy a ekonomikou není nijak jasně vymezená… V tom spočívá jejich kouzlo – lidé ve městech přirozeně znovuobjevují principy sdílené ekonomie, ekonomie daru a výhody komunitního života.

Jak intenzivně je nutné propagovat otevření komunitní zahrady, aby kolem ní vznikla prvotní komunita?

Ve chvíli, kdy před vstupem do komunitní zahrady vyvěsíte ceduli „otevřeno“, je téměř jisté, že tam lidé začnou chodit. Takže máme zkušenost, že zájem lidí o návštěvu je přirozený, bez potřeby masivnější kampaně. Nicméně na podporu návštěvnosti na začátku jsme zvyklí pořádat třeba Restaurant Day a podobné oblíbené eventy.

Část II. Práce s půdou je prací na sobě samém.

A jakým způsobem pomáhají komunitní zahrady jednotlivci vrátit se k sobě samému?

Když se podíváte na literaturu od renomovaných zahradních architektů, v každém úvodu se objevuje to samé téma – zahrada jako terapie. Zahrada jako cesta kultivace mysli a ducha. Samozřejmě neříkám, že je pěstování univerzální terapií pro všechny… každopádně je pěstování něco, co je vlastně běžnou součástí života našinců již od nepaměti. Proto může být právě práce s půdou pro mnoho lidí přirozenou a nenásilnou volbou terapie a oddechu.

Takže čas strávený v komunitních zahradách lze pojmout i jako terapii duše…

Existují také mnohé případové studie, které ukazují, že práce s půdou působí jako lék proti úzkosti, jako přírodní antidepresivum.

Během mého dlouholetého působení v klasickém byznysu jsem si prošla množstvím koučovacích výcviků.

Když to srovnám, myslím si, že pěstování je svým způsobem formou koučinku. Rozvíjí ty samé dovednosti jako moderní koučingové metody.

Jakým způsobem práce s půdou kultivuje naši mysl a ducha?

Když pěstujete, potřebujete mít silnou vůli. Potřebujete rozvíjet trpělivost. Učíte se dostatečně flexibilně reagovat na změny situace. Učíte se poskytovat rostlinám dostatečné množství podpory a péče. Rostliny totiž nerozkvetou na základě příkazu… Připomíná vám to něco? 🙂

Jasně, ty paralely s životem jsou zřejmé 🙂 Takže se můžeme co nevidět těšit na nové odvětví osobního rozvoje pro manažery? 🙂

Snad ano. Ale u nás se soustředíme především na práci s lidmi se zkušeností s duševním onemocněním – v naší integrační dílně. Nicméně i náznaky spolupráce s manažery v praxi již existují. Nedávno jsme slavnostně zahajovali projekt jedlá zahrada v Kolpingovém domě, což je azylový dům pro svobodné maminky s dětmi. Otevření zahrady se účastnili i manažeři našich partnerských firem a společně s maminkami se pustili do sázení na zahradě. Všichni se po akci cítili naprosto skvěle a ohlasy byly velice pozitivní.

Část III. Návod, jak (a také důvod proč) může každý kompostovat bio odpad v domácnosti.

Jednou z hlavních vizí Kokozy je rozšiřování separace a kompostování bio odpadu do domácností moderních lidí žijících ve městech. Jaká je vlastně vaše strategie při plnění tohoto nelehkého úkolu?

V první řadě máme přesně určenou cílovou skupinu našeho snažení – jak říkáte, zaměřujeme se na moderní městské lidi, pro něž separování bio odpadu – natož jeho kompostování – není žádnou „prioritou dne“. Tomu přizpůsobujeme celou komunikaci naší vize.

Snažíme se víc vcítit do kůže těchto moderních zaneprázdněných lidí. Nesnažíme se je přemluvit, aby žili „alternativně“ – jakožto lidi, pro které je ekologie jednou z nejvyšších životních priorit. Spíš povzbuzujeme jejich pocit odpovědnosti za stav prostředí, v němž žijí.

A na druhé straně se taky nezaměřujeme na lidi, kteří v třídění odpadu jako takovém nevidí smysl.

Proč je dle vás v tomto případě tak důležité přesně ohraničit cílovou skupinu?

Lidé, kteří se detailně a aktivně zabývají ekologickým způsobem života, jsou schopni vynaložit velké úsilí, aby vyseparovali bio odpad, aby kompostovali. My jsme si ale vědomi, že běžná populace ve městech (pro níž otázky ochrany životního prostředí zatím nejsou zcela prioritními otázkami) takové úsilí prostě nevynaloží…

Proto o separaci organického odpadu a bio-kompostování mluvíme úplně „nealternativně“. Tedy jako o něčem, co není divné, nýbrž úplně normální.

Jak se přetavuje tato strategie do praxe?

Vysvětlujeme, jak lze separovat a kompostovat bio odpad přímo doma nebo v městských zahradách. Vůbec neobhajujeme bio-kompostování patetickými důvody ve stylu „jdeme zachraňovat planetu“… Naopak. Existuje celá řada věcných a praktických argumentů ve prospěch separace organického odpadu a bio-kompostování v domácnosti. A právě o těch mluvíme.

Podělte se tedy s námi o nejsilnější praktické argumenty…

Na našem webu třeba najdete mapu komunitních zahrad a kompostáren a dalších míst ve městech, kde se aktivně pěstuje a kompostuje. Tato mapa je vlastně nejlepším příkladem toho, že kompostování bio odpadu je již dnes součástí života ve městech. Nejde o nic alternativního…

Navíc jsme nedávno pracovali na návrhu nového vermikompostéru pro domácnosti. Jeho design vypadá stylově a velice atraktivně. Je skladný a praktický.

Rovněž je na místě říct, že téma kompostování a městského pěstování má ještě jeden rozměr osobního rozvoje navíc. Připomíná nám, že cyklus jídla ve skutečnosti nekončí jeho zahozením do odpadu, ale až jeho rozložením, kdy se celý kruh uzavírá.

Jak může v praxi vypadat vermikompostování v bytě?  

Na začátku si pořídíte nebo sami vyrobíte vermikompostér. Pak do něj dáte žížaly. Organický odpad do kompostéru naházíte. A žížaly se postarají o zbytek. Vzniklý kompost pak můžete využít na hnojení rostlin na balkóně nebo ho prostě vysypete venku v parku, čímž podpoříte půdu

Jakým způsobem se může zájemce o vermikompostování v bytě dostat k žížalám?

Určitě může využít naši mapu. Lidé z naší komunity, kteří již kompostují, rádi poskytnou několik žížal na začátek 

O jaký druh žížal vlastně jde? 🙂

Využívají se hlavně kalifornské žížaly, které jsou pro tvorbu kompostu v domácnostech nejlepší. Tyto žížaly jsou zvyklé živit se organickými zbytky potravy a vlastně by nedokázaly přežít ve volné přírodě.

Co nelze kompostovat v domácím kompostéru?

Nelze kompostovat zbytky vařeného jídla (potažmo je možné kompostovat malé kousky občas) a živočišné zbytky.

Je rozdíl v kvalitě kompostu, když se separuje bio ovoce a zelenina a chemicky ošetřované ovoce?

Je důležité pochopit, že jakýkoliv kompost je nesmírně cenný biologický materiál pro výživu půdy. Přirozené kompostování je mnohem lepší výživou pro půdu než hnojení prostřednictvím minerálních hnojiv. Půda kompost potřebuje – není až tak důležité, zda vznikl z bio nebo méně kvalitních potravin. Ale samozřejmě ano, bio ovoce a zelenina jsou lepší.

Závěrem bychom se dotkli vašeho podnikatelského modelu. Když se podíváme na vaše projekty, je vidět, že podnikavost je vám vlastní. Jakým způsobem proměňujete (podnikatelské) příležitosti na úspěchy?

V jádru našeho podnikatelského modelu je výběr vhodných byznys partnerů. Firmy si poctivě vybíráme, jde nám vždy o dlouhodobou spolupráci. V případě dlouhodobé spolupráce se nám totiž daří průběžně nacházet styčné body spolupráce. My našim partnerům prostřednictvím konzultací poskytujeme cenné know how, zejména v oblasti kompostování. Pomáháme jim vylepšovat jejich značku jakožto zodpovědných firem přátelských k životnímu prostředí i komunitám, v nichž působí. Naši partneři nám zase v případě organizace různých workshopů pomůžou proniknout i do komunit, kam bychom se sami nedostali. Tak zvyšujeme pozitivní dopad našich aktivit.

Závěr

Kokoza a její aktivity jsou vlastně velkým symbolem. Komunitní zahrady jsou příkladem udržitelných přírodních ekosystémů růstu a života ve městech. Kompostování nám zas ukazuje, že můžeme doma každodenně vytvářet hodnotu pro životní prostředí, aniž bychom museli vynaložit sebevětší úsilí (a peníze).

Tam ale symbolika nekončí. Kokoza – tím, jak funguje jakožto podnik – je zároveň symbolem toho, že tyto modely trvalé udržitelnosti můžou fungovat i mimo zahrady a kompostování – v ekonomice, ve vztazích, ve vzdělávání.

Základní filozofií Kokozy je totiž vytváření dlouhodobých a oboustranně vyvážených spoluprací s byznys partnery. Tato partnerství fungují stejně jako komunitní zahrady. Jejich vytvoření a vývoj stojí na začátku hodně energie. Nicméně díky tomu, že jsou tyto vztahy trvale udržitelné, přinášejí mnohonásobné benefity z dlouhodobé perspektivy.

Líbí se ti aktivity a komunita Kokozy? Pro bližší informace o tom:

• Jak fungují komunitní zahrady u nás ale i na světové úrovni,
• Jak založit vlastní komunitní zahradu,
• Jak kompostovat organický odpad v bytě

a množství dalších užitečných informací navštiv stránku a blog Kokozy www.kokoza.cz