V první části našeho rozhovoru s Kubou Trávníkem jsme mluvili o tom, jak ho chůze po lajně ve výškách postupně přivedla ke šťastnějšímu životu dole na zemi. Právě přátelé ze světa highliningu a akrobacie totiž Kubu seznámili s jeho další vášní, kterou dnes odevzdává dál – s akrojógou. I když si akrojóga ve světe získala obrovskou popularitu mezi fanoušky jógy, v našich končinách je pořád ještě nováčkem. Její velkou přidanou hodnotou je potenciál přivést k józe zcela novou a jedinečnou cílovou skupinu – mladé lidi toužící vyplnit svůj čas novou a inspirativní aktivitou. Přiznejme si to – akrojóga má prostě ten správný šmrnc… Když jen tak mimochodem prohodíte před kamarády, že chodíte na „akro“ a děláte věci, které oni zatím můžou jenom obdivovat na YouTube, máte stoprocentně zaručené jejich obdivné pohledy. 🙂
Samozřejmě, akrojóga nabízí mnohem víc než to… Zcela jedinečným způsobem buduje naši důvěru v sebe samé a vylepšuje mezilidskou komunikaci. Abychom svět akrojógy dokázali co nejlíp přiblížit, museli jsme na chvíli zapomenout na tolik známé motto akrojogínů „less talk more acro“ a ptát se hodně. V druhé části rozhovoru s Kubou jsme hledali odpovědi na otázku, co dělá akrojógu výjimečnou a v čem se vlastně odlišuje od jiných druhů jógy. Ptali jsme se také na původ originálních cvičení, které Kuba zařazuje do vlastních lekcí. A závěrem jsme si vyslechli, jak Kubovo učení ovlivnily jeho zkušenosti s akrojógou na mezinárodní úrovni.
Svět akrojógy
Kubo, můžeš v úvodu stručně popsat, co vlastně akrojóga je a kde má své kořeny?
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Akrojóga je v podstatě uměle vytvořený systém, který kombinuje jógu, partnerskou akrobacii a thajskou masáž. Vznikla v Kanadě a Americe zároveň. V Kanadě svět akrojógy zastřešuje portál acrojoga.com pod názvem AcroYoga Montreal. A v Americe, v Kalifornii, je to zase acrojoga.org, kterou založil Jason Nemer. Dominantní ve světě je právě kalifornský proud, který má nejvíc učitelů a dělá nejvíc mezinárodních workshopů, tzv. immersions.
Klasická akrojógová masáž zápěstí allá „mrtvá ryba“:) Solar acroyoga immersion workshop (Hamburg 2015)
Co navíc do každodenního života dle tebe nabízí cvičení akrojógy oproti „jiným jógám“?
Tím, že je akrojóga o něco dobrodružnější než klasické druhy jógy, má potenciál oslovit zcela novou skupinu (zejména mladých) lidí, kteří na začátku až tolik netouží po duchovních rozměrech cvičení jógy. Právě akrojóga pro ně může představovat velice atraktivní formu seznámení se s jógovou filosofií. I u mě hlubší zájem o jógu vznikl až poté, co jsem začal cvičit akrojógu.
Na cvičení akrojógy je ale úžasné především to, že si vybuduješ velkou důvěru v sebe sama. Nejdřív vidíš všechny ty těžké cviky a sestavy a zdá se ti nemožné je zvládnout. A pak, když trénuješ, najednou zjistíš, že to udělat jde. Dřív nemožné se pro tebe stane realitou. Člověk dokáže mnohem víc, než si myslí. A právě akrojóga ti umožní vidět, co všechno je v tvém životě možné, co všechno můžeš v životě dokázat…
Člověk dokáže mnohem víc, než si myslí. A právě akrojóga ti umožní vidět, co všechno je v tvém životě možné, co všechno můžeš v životě dokázat…
Jaký je dle tebe rozdíl v očekáváních lidí navštěvujících lekce klasické jógy a lidí chodících na „akro“?
Klasickou jógu navštěvují lidé primárně s cílem udělat něco dobrého a zdravého pro sebe. Kdežto na akrojógu jdou lidé s cílem zabavit se a naučit se zajímavé a neobyčejné sestavy cvičení. Prvek zdraví vnímají spíš jako vedlejší efekt cvičení, nikoli jako hlavní motivaci.
Přemýšlel jsi někdy i o tom, že bys učil tuto „klasickou“ jógu?
Zatím bych se na to úplně necítil. Jógu – na rozdíl od akrojógy – totiž vnímám jako cvičení, které má silné zdravotní a kompenzační účinky. Lidé často přicházejí cvičit jógu s cílem vyléčit nebo napravit různé tělesné poruchy, nesprávné návyky nebo disharmonie. Právě proto je moc důležité, aby jednotlivé cviky prováděli správně. Z hlediska intenzity mně osobně jeden učitelský kurz jógy nestačil na to, abych ji sám dokázal učit s plnou odpovědností. Nebyl bych si úplně jistý, zda dokážu pomoci lidem, kteří přicházejí na jógu právě s cílem napravit nějaké potíže nebo zdravotní problémy.
To je nečekaný postřeh, protože nám přijde, že právě na akrojóze máš mnohem větší odpovědnost za své svěřence, kteří ti během lekce – často poprvé v životě – „létají“ všude kolem. 🙂
Je tam sice větší riziko, ale to je dostatečně kompenzováno přítomností tzv. spotterů, kteří jistí cvičící páry. Díky spottingu je možné naučit se věci, které vypadají trochu nebezpečně, docela bezpečným způsobem. Při tomto způsobu spolupráce tří lidí (spotter, letec a báze, pozn. redaktora) se během učení posilují komunikační schopnosti a celková empatie. A navíc ti, kteří přijdou na lekce akrojógy, jsou si vědomi toho, že tam existuje větší riziko pádu a podobně. Při klasické józe ale žáci bezprostředně nepociťují rizika, která vyplývají ze špatného provádění cviků.
Co zažijete na Kubových lekcích akrojógy?
Riziko je při cvičení akrojógy dostatečně kompenzováno přítomností tzv. spotterů, kteří jistí cvičící páry. Díky spottingu je možné naučit se věci, které vypadají trochu nebezpečně, docela bezpečným způsobem.
Na začátku svých lekcí často zařazuješ různá hravá a (na lekce jógy) netradiční cvičení. Třeba jsme jednou stáli všichni v kruhu, akdyž se nám setkaly pohledy, museli jsme s příslušným člověkem vydat domluvený zvířecí zvuk 🙂 Nebo jindy jsme náhodně procházeli místností, a když přišel signál, museli jsme si rychle najít dvojici. Jaký význam mají tyto hry?
Hodně těchto cvičení jsem zavedl na základě inspirací z workshopů a kurzů v zahraničí, kterými jsem sám prošel. Jejich společným cílem je vybudovat na hodině dobrou atmosféru. Lidé si na jógu přinášejí starosti zvenku, které samozřejmě nedokážou tak lehce zahodit, jakmile lekce začne. Cílem cvičení je oprostit je od těchto starostí hned na začátku. Navíc je akrojóga hodně kontaktní, proto jsou i tato úvodní cvičení o tom, aby se mezi lidmi prolomily bariéry. Umožňují, aby se lidé již na začátku napojili na sebe, čímž mezi nimi vznikne přátelský kontakt. To je hodně důležité pro následná cvičení.
Když se během těchto zahřívacích cvičení navzájem dotknou fyzicky a zasmějí, nebudou už mít žádné mentální bariéry…
Ano, přesně o to tu jde. I proto se některá úvodní cvičení označují jako icebreakers. Některá úvodní cvičení mají samozřejmě i další významy…
Co třeba hra, kdy jsme měli poslepu identifikovat ruku někoho jiného jenom na základě hmatu?
Tady je cílem zjemnit vnímání okolního světa a zvýšit celkovou koncentraci. To se velice hodí například pro jemnější lekce, kdy převládá terapeutický rozměr akrojógy.
Kubova cesta k výuce akrojógy
Kubo, můžeš nám říct, co sis do své praxe odnesl z učitelského kurzu akrojógy v Americe? Jistě to byla jedinečná zkušenost, kterou z našich končin zažil málokdo. I když jistě i finančně náročná…
V čase, kdy jsem se rozhodoval, zda se mám účastnit učitelského kurzu v Americe, jsem už akrojógu prakticky učil. Proto jsem se ptal sám sebe, jestli do toho mám jít a investovat tak velký obnos peněz do tohoto učitelského tréninku… jestli se mi to vůbec někdy vrátí…
Jsem ale rád, že jsem to zažil. Návratnost tohoto kurzu se totiž vůbec nedá ohodnotit v penězích. Zkrátka tím, že je ten kurz finančně náročnější, se ho účastnili jenom lidé, kteří do akrojógy investují množství svého času, energie a také peněz. Proto byl v podstatě každý z účastníků zajímavou osobností s originálním příběhem. To pro mě bylo neskutečně inspirativní. V kurzu nás bylo 40 a všichni jsme k sobě byli velmi otevření. Vznikla tam spousta dlouhodobých přátelství, vztahů i lásek 🙂 Dodnes jsme v kontaktu a setkáváme se třeba na mezinárodních workshopech.
Na kurzu jsme se učili, jak být lepší akrobati, terapeuti a učitelé. Zároveň jsme se ale učili, jak být lepší lidé…
Acroyoga teachers training (Katalánsko 2015)
Mohl bys popsat nějaké formy tréninků akrojógy, kterými jsi prošel na učitelském kurzu nebo jiných mezinárodních workshopech?
Hodně jsme pracovali například s hmotností a velikostí našich těl. Nejdřív – když jsme se učili nějakou sestavu – jsme cvičili v trojici, kde jsme byli všichni podobné výšky a hmotnosti (tzv. same sizes). Díky tomu jsme si mohli hezky všichni vyzkoušet všechny role (letec, báze, spotter) v dané sestavě. Poté, co jsme se cvik naučili, jsme ale přešli na styl „trees and elves“, kde jsme vytvářeli dvojice hodně „nekompatibilních rozměrů“ 🙂 Tam samozřejmě nebylo tak lehké střídat role… ale byla to hodně dobrá zkušenost.
Tak to se ti určitě hodí, když si teď vybíráš dobrovolníky pro demonstraci nového cviku a přihlásí se ti například Radek, který má tak o 30 kilo víc a je o 3 hlavy vyšší než ty 🙂 A co ještě? 🙂
Velice zajímavé bylo trénování akrojógy poslepu, které nás nutilo o všech pohybech víc přemýšlet. Museli jsme víc zapojit ostatní smysly a vnímat pohyby ostatních.
Jak to bylo se spottingem při tomto tréninku?
I spotter měl pásek přes oči, takže jsme měli ještě druhého spottera, který vše hlídal. Každá role byla něčím zajímavá, ale role spottera, který vlastně nic neviděl, asi nejzajímavější 🙂 Musel totiž velice pozorně vnímat, jak se v prostoru rozvíjejí pohyby letce a báze, a uvažovat, kam by se měl postavit, aby vše dokázal jistit. Rolí druhého spottera (který neměl pásek přes oči) bylo právě usměrňovat pohyby spottera s páskem přes oči. Tyto tréninky probíhaly potichu a pomalu, protože se každý naplno soustředil na svou roli a snažil se co nejvíc vnímat, co se kolem něho děje.
Víc o Kubovi a jeho lekcích se můžete dozvědět na stránkách pražského jógového studia Akasha, na stránkách acroyoga.org (hledejte Kubův profil mezi lektory) nebo ve facebookové skupině AcroYoga Prague.
Na cvičení akrojógy je ale úžasné především to, že si vybuduješ velkou důvěru v sebe sama. Nejdřív vidíš všechny ty těžké cviky a sestavy a zdá se ti nemožné je zvládnout. A pak, když trénuješ, najednou zjistíš, že to udělat jde. Dřív nemožné se pro tebe stane realitou.
