Letos jsem si poprvé vyzkoušela Bikram jógu v rámci 10denní výzvy pro začátečníky ve Studiu Bikram jóga v Praze. Tato nabídka je šitá na míru všem začátečníkům v Bikram józe – v poměrně krátkém čase se můžete seznámit s cvičením, vyzkoušet si v něm jistou pravidelnost a pozorovat účinky po návštěvě několika lekcí.
Józe se věnuji již několik let. Pohyb a tanec jsou součástí mého života již od útlého dětství. Ačkoliv ráda zkouším nové věci a přístupy, nabídka pražského studia Bikram jógy mě hodně zaujala. V průběhu 10denní výzvy Bikram jógy jsem si vedla „deník“, v němž vám přiblížím své postřehy a dojmy plynoucí z cvičení.
Před první lekcí
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Hned v úvodu mě potěšil profesionální a vstřícný přístup lektorů. Jako začátečníkovi mi před lekcí lektor vše vysvětlil – přiblížil mi, co mám čekat a čím se nemám nechat vyvést z míry. Upozornil mě, že mi bude horko, což může být pro tělo zpočátku nepříjemné. 🙂
Možná jste někdy na dovolené vyzkoušeli cvičení s animátorem na pláži. Říkáte si, že víte, co přibližně obnáší cvičení při teplotě 42 °C. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že lekce Bikram jógy je zcela odlišným zážitkem než dovolenkové cvičení na pláži.
V sladkých studentských časech jsem přes léto několikrát pracovala jako sportovní animátorka v Itálii. Každý den jsem vedla lekce aerobiku při sicilských teplotách nad 40 °C. Proto jsem si myslela, že podmínky na lekci Bikram jógy mě tolik nepřekvapí. Jenže opak byl pravdou. A to zejména ze dvou důvodů:
- Při cvičení ve vyhřátém sále není žádná naděje, že zafouká větřík a na sekundu vás toho všudypřítomného pocitu horka zbaví.
- Cvičení Bikram jógy trvá 90 minut. To znamená přesně 90 minut naprostého soustředění a koncentrace. Když cvičíte s animátorem někde na pláži, lekce trvají 30, maximálně 45 minut, nikdy ne 90 minut. Taky náročnost lekcí je vždy přizpůsobena dovolenkovému tempu. Proč? Protože jinak by na ně nikdo nepřišel. 🙂
Den 1: Svléknutí z kůže
Moc se mi líbí, že si lektor zapamatoval mé jméno. V průběhu celé (první) lekce mě upozorňuje na chyby, na které se pak můžu zaměřit po zbytek dnů. Tento „detail“ oceňuji zejména proto, že jsem již v pražských jógových studiích zažila i hodně neosobní přístup. Když k vám ale na úvodní lekci přistupují přátelsky, váš první dojem je mnohem pozitivnější. Máte zkrátka chuť se do studia vrátit.
Největším překvapením pro mě je, že se na první lekci Bikram jógy doslova svlékám z kůže. Na konci lekce s úžasem zjišťuji, že všechna suchá kůže ze mě po zimě opadala! A to i z chodidel a pat – tedy z míst, jež jsem si celou zimu ošetřovala bylinnými koupelemi, protože byly extrémně vysušeny a popraskány. Našla jsem tedy mnohem efektivnější řešení, jak se zbavit suché kůže – postačí jedna lekce Bikram jógy a kůže je opět jemná a svěží. 🙂
Při objevování jógového světa se řídím prvním dojmem, protože mě v této oblasti zatím nezklamal. Můj dojem z první lekce je moc pozitivní. Lektor má pravdu – je mi hodně, hodně, hodně horko, přesto se po lekci cítím doslova jako znovuzrozená! Přeji vám to zažít.
Den 2: Intenzivní svalovka
Druhý den ráno mě hodně bolí spodní záda. Tato indicie dokazuje, že jsem vůbec nevěděla, jak správně provádět předklony. A to mě motivovalo přijít na druhou lekci. Vím, že nejlepším lékem na „svalovku“ je cvičení a opětovné protažení.
Až druhý den na lekci Bikram jógy si uvědomuji, že mi vlastně chybí hudba! První den jsem se natolik soustředila na cvičení, že jsem to ani nepostřehla. 🙂 Celá lekce je doprovázena intenzivním povídáním lektora – dokola popisuje, jak mají cviky vypadat, na co se zaměřit, co vyladit a co procítit. I tímto se Bikram jóga liší od klasické lekce jógy.
Den 3: Uvědomování si svého těla
Bolest spodních zad ustupuje. Opět se mi potvrdilo staré známé rčení: „Klín se klínem vytlouká.“
Je fajn dívat se celou lekci do zrcadla a pozorovat se. Ačkoliv můžete mít pocit, že pozici provádíte naprosto správně, zrcadlo vám spolehlivě našeptá, jestli je tomu skutečně tak. Vícekrát se přistihuji v „pokřivené“ pozici, i když se cítím docela souměrně. Většina z nás má různé fyzické nesouměrnosti, na které jsme si natolik zvykli, že se nám zdají normální. Třeba vyzdvižené rameno zapříčiněné nošením kabelky (tašky), páteř pokřivenou sedavým způsobem života nebo propadlý hrudník… V jednotlivých pozicích se tyto nesouměrnosti mohou projevit a díky zrcadlu si je lépe uhlídáte.
Den 4: První krize
Čtvrtý den přichází první krize. Vůbec se mi nechce cvičit, přesto však lekci nevzdávám. 90 minut se v duchu utěšuji studenou sprchou po odcvičení jógové série. A myslím, že tato psychická pomůcka mi po každém cviku dodává potřebnou sílu pokračovat.
Den 5: Požitek z detoxikace a rozproudění energie
Abych se vyhnula včerejší „Bikram averzi“, již od rána si představuji, jak si večerní lekci užiji. Neustále si připomínám, že cvičením pro sebe dělám hodně. V tomto naladění pak začínám cvičit a skutečně se těším na každý další cvik! Každý jednotlivý cvik vnímám spíš jako další příležitost pro zlepšení své praxe, detoxikaci a rozproudění energie.
Ačkoliv jsem léta tančila contemporary, pořád mám v lehu na břiše problém s vtáčením špiček směrem dovnitř a vytáčením pat směrem ven (tanečníci téměř pořád trénují přesně opačnou pozici nohou). Taková drobnost, ale pokaždé se musím opravit. 🙂
Den 6: Jóga jako gymnastický výkon, nebo příležitost k sebepoznání?
Z dnešní lekce si odnáším hlubší podnět k zamyšlení… V polovině cvičení lektor vyzval dvě dívky, aby předvedly sestavu několika pozic, které trénovaly na český jógový šampionát. Dosud nemám jasný názor, nakolik je soutěžení v józe přínosné. Když děvčata předváděla jógové kousky, lektor se je snažil motivovat větou: „Pojďte ještě o kousek hlouběji, za tyto pozice sbíráte body.“ Takové směrování jógy mi připomíná spíš gymnastickou soutěž. A soutěživosti je v dnešním světě víc než dost… Jestli ji vneseme i do jógové praxe, pak tím budeme živit především své ego.
Porovnáváme se s jinými, toužíme být lepšími, toužíme vyhrát, získat uznání a soudíme výkony jiných. Jenže jóga není pouze o ohebnosti a výkonu těla. Na základě tříminutového výkonu na jevišti stejně nikdo nezjistí, kdo je tím nejlepším jogínem. Protože mnohem důležitější je podávat „jogínské výkony“ tam v zákulisí – v akcích každodenního života, nikoliv na jevišti.
To mě utvrzuje v tom, že Bikram jóga mi osobně vyhovuje ve formě několikadenní výzvy, nikoliv jako dlouhodobá cesta.
Den 7: Pochopení pozice králíka
Dnes jsem se naučila, jak správně provádět pozici králíka. Tato pozice mi byla pořád nepříjemná, protože jsem cítila velký tlak v hlavě. A to jen proto, že jsem se celým tělem převážila vpřed. Tato pozice však není o tom, abychom se opírali celou vahou o temeno hlavy, ale abychom vytahovali spodní záda (pocitově) směrem nahoru a jen jemně se opírali o hlavu. A tak můžu konečně naplno využít benefity plynoucí z pozice králíka.
Den 8: Horko, horko, horko…
Dnes to horko snáším asi nejhůř. Nevím proč. Zkrátka každou chvíli „bojuji“ se svým tělem, aby to vydrželo. I proto si vůbec neužívám závěrečnou savásanu. Hned po odcvičení jógové sestavy se nutně potřebuji nadechnout studeného vzduchu. Po lekci se konečně cítím ve své kůži. 🙂 Někdy to dopadne i takto…
Den 9: Pocit stereotypu
Devátý den jako by mě opouštěla energie. Poprvé zakouším jistý stereotyp. Pořád ty stejné pozice, to samé tempo se stejným scénářem… Víckrát se přistihuji, že pohyby dělám tak nějak automaticky. Má pozornost již není stoprocentní – několikrát předbíhá přítomný okamžik a já si v hlavě počítám, kolik pozic mi ještě zbývá do konce lekce.
Den 10: Hluboká vděčnost a radost z cvičení
Dnešní cvičení si užívám. Svou roli pravděpodobně hraje i psychika, protože vím, že je to poslední den (v rámci 10denní výzvy) a zítra si již zaslouženě odpočinu. Na konci lekce pociťuji hlubokou vděčnost sama sobě. Skvělý pocit.
Jediné, co mě celou lekci „rušilo“, byl neutichající 90minutový monolog lektora. Jiné dny jsem podrobnou instruktáž ke každému cviku spíš oceňovala, jenže dnes jsem to cítila jinak. Po celém dni v práci jsem spíš toužila užít si ticho. Možná to znáte …
Cenná rada nad zlato
Intenzivní cvičení Bikram jógy má skvělé detoxikační účinky. Za poměrně krátkou dobu přes kůži vypotíte hodně nepotřebného. Jen co vyjdete ze sálu, cítíte se jako znovuzrození! Važte si toho a nezahlťte své tělo hned při první příležitosti novou dávkou syntetických látek. Zní to logicky, že?
Jenže drtivá většina cvičících pak po lekci vytáhne sprchové gely a mýdla nejrůznějších komerčních značek a míří do sprchy. To je přesně ta první příležitost. Dobrovolně si pak ve sprše nanesou novou dávku syntetických látek na tělo a pak mají na příští lekci co dělat, aby se jich zbavili. Je to jako v bludném kruhu. Detoxikace a toxikace – pořád dokola… Nebojte se umýt čistou vodou. Tělo vám bude vděčné. A když se neumíte vzdát mýdla a sprchového gelu, kupte si raději produkt z čistě přírodních složek, jež je k vašemu tělu mnohem šetrnější než jakýkoliv komerční produkt.
Co jsem si odnesla z 10denní výzvy Bikram jógy?
Po uplynutí 10denní výzvy jsem se sebou moc spokojená – zažila jsem novou zkušenost, skvěle si zacvičila, podpořila svou vytrvalost, intenzivně detoxikovala tělo a povzbudila činnost mnohých tělesných orgánů.
Bikram jóga mi vyhovovala přesně v podobě několikadenní osobní výzvy. Pohyb je pro mě elementární potřebou a baví mě jeho různorodost i rozsah. Proto ráda běhám, tančím, praktikuji jógu nebo hravou akrojógu. Samotné praktikování 26 pozic by mě časem jistě omrzelo, i když právě pravidelnost přináší největší ovoce. 10denní výzva Bikram jógy jednou dvakrát za rok je pro mě ideálním pohybovým zpestřením.
Samotné cvičení (ásanová praxe) je skvělé, ale je to jen dílčí část jógy. Mnohem víc než na vlastních gymnastických výkonech mi záleží na širších souvislostech jógové nauky a na lektorovi/ lektorce (způsobu vedení lekce). Ale o tom až příště…
Celá 10denní výzva mě nabila novou, svěží energií! A právě proto se vyplatilo ji absolvovat. Držím vám palce ve vašich jógových i nejógových výzvách. 🙂
Děkuji za zajímavý článek paní Júlie. Dokážete hezky popsat své pocity a dobře se to četlo. Jen taková malá poznámka, Příště bych si od Vás rád přečetl článek s názvem ne „Co jsem si odnesla z 10 lekcí bikram jógy“, ale „Co jsem si odnesla z 10 let cvičení bikram jógy“. Připadá mi to, jako kdyby se prvňáček snažil přiblížit ostatním krásu a bohatost českého jazyka po tom, co se naučil prvních 10 písmenek abecedy. Berte to prosím bez urážky, článek se mi moc líbí, jen mám sám po odcvičení několika stovek lekcí pořád pocit, že jsem na začátku 😉 a do hloubek svého těla a nitra zatím jen nepatrně nakukuji. Šampionát berte s rezervou, je to jen pochopitelná snaha zpopularizovat jógu v západních zemích Evropy a souhlasím s Vámi, že soutěžení a srovnávání s ostatními je v józe nesmysl. Samotný Bikram Choudhury to velmi silně kritizuje. Nicméně zkuste chodit pravidelněji než jen 1x za rok 10 lekcí, cítím, že by to zrovna Vám mohlo hodně pomoci. Tak jako tak Vám přeji jen to nejlepší a do dalšího psaní hodně energie 😉