Budoucnost patří kulturním inovacím

Až se dostaví nápad a touha podělit se o něj s vaším okolím…
Vnitřní bohatství je totiž zdravým základem pro vzkříšení zdravé myšlenky, jež rozkvete ve zdravý a hlavně smysluplný projekt.

Tento článek přibližuje možnosti, jak protavit vnitřní bohatství do smysluplných projektů – projektů, které přispívají k revitalizaci naší ekonomiky.

Takovými projekty jsou kulturní inovace.

„Kulturní inovace jsou promítnutím vnitřního rozvoje do akce. Revitalizují naše komunity a mění je v lepší a zdravější místa pro život.“

 

Co je to kulturní inovace?

Inovace ve své podstatě představuje zcela nové řešení jistého společenského problému anebo jen „zlepšovák“ již existujícího produktu anebo služby. Přesto ale uvedení nového produktu nebo služby na trh není možno automaticky považovat za inovaci. Co tedy vystřelí samotný nápad do světa inovací? Tím specifikem je hodnota, kterou přináší. Hodnota, jež zvyšuje kvalitu života společnosti v jisté oblasti.

Dnes se již denně potkáváme s různými start-upy a technologickými inovacemi. Mnohé z nich jsou poměrně rychlým zdrojem zisku, což inspiruje investory k podpoře dalších povrchních technologických aplikací a inovací. Nízká hodnota, kterou přinášejí, je častokrát v hrubém nepoměru se ziskem, jež generují. Třeba mobilní aplikace YO. Tato „vychytaná“ aplikace umožňuje poslat kamarádům jednoduchou zprávu YO. To je jediná hodnota, kterou přináší. V roce 2014 se stala jednou z nejstahovanějších aplikací v App Store. Tento start-up vysbíral od investorů 1,5 mil. $, přičemž investoři odhadovali výnos v hodnotě 5–10 mil $.[1] Všichni musíme uznat, že reálná hodnota spočívá spíš v úsměvu adresáta, nikoliv v milionech dolarů.

Přesto mnohé nesmyslné technologické inovace rostou jako houby po dešti. Účelem mnoha z nich je spíš pobavit a na chvíli „pobláznit“ společnost, než nabídnout řešení palčivého společenského problému.  A to je paradoxem dnešní doby. V oblastech, jež akutně prahnou po inovativních řešeních globálních výzev, se inovace objevují mnohem střídměji. Rostoucí tendence častokrát nesmyslných technologických inovací nás vede ke klamavé představě o pokroku naší společnosti…

Mnohem méně pozornosti věnujeme kreativním projektům, jež přináší významnou, globálně prospěšnou hodnotu na lokální úrovni. Ačkoliv postrádají technologický rozměr, jejich potenciál je doslova ohromující.

Tyto projekty nazýváme my ze Spiritual planet kulturní inovace.

Proč název „kulturní inovace“?

Protože tyto inovace jsou většinou v souladu s hodnotami kulturně kreativních lidí. Nevíte, kdo jsou kulturně kreativní lidé? Tak se podívejte taky na náš článek Kulturní kreativci – lidé, kteří (z)mění pravidla hry. Platí tedy vzorec:

hodnoty kulturně kreativních lidí v praxi —> kulturní inovace

A teď se podívejme na dva příklady kulturních inovací. Jejich tvůrcové úspěšně nalezli hodnotu tam, kde ji společnost doposud prohlížela. Podařilo se jim vytvořit funkční, trvale udržitelný byznys model využívající lokálně dostupné zdroje.

Pomerančové slupky a jejich potenciál

Jedním z příkladů kulturních inovací je výroba ekologických čisticích prostředků a mýdel. Masivní výroba syntetických čisticích prostředků má v dnešní době značný degenerativní vliv na životní prostředí. Součástí čisticích prostředků je řada chemických sloučenin a rostlinných složek, jejichž ekologický dopad je devastující. Jednou z hlavních ingrediencí, jejichž poptávka se výrobou čisticích prostředků zvyšuje, je palmový olej. Až 80 % palmových plantáží vyrostlo na úkor deštných pralesů.

Negativní důsledky přináší nejen produkce ingrediencí potřebných k výrobě čisticích prostředků, ale taky produkt samotný po jeho použití. Voda znečištěná syntetickým roztokem čisticích prostředků proniká do životního prostředí, což modifikuje celý ekosystém. To je příklad, kdy negativní ekologické důsledky z dlouhodobého hlediska převažují nad společenským užitkem produktu.

Tvůrci kulturních inovací ze společnosti Naturally Yours Inc. se zaměřili na hledání ingrediencí, jejichž dopad na životní prostředí je mnohem střízlivější. Čím tedy nahradili palmový olej? Pomerančovou kůrou, jež byla klasifikována jako vedlejší produkt výroby pomerančových džusů. To je naprosto efektivní řešení obrovského ekologického problému. Inovace spočívá v tom, že bylo nalezeno nové využití lokálně dostupných zdrojů. Hlavní surovinou pro výrobu nového produktu se staly pomerančové slupky, doposud vnímané jako odpad. Inspirace vychází z přírody, kde má všechno své využití a nic není pouhým odpadem. Tento byznys model vnímá ochranu životního prostředí jako nedílnou součást podnikání. Existuje tady silné propojení.

Mýdla a čisticí prostředky vyráběné z rostlinných složek nezpůsobují nevratné škody na životním prostředí. Představené řešení nabízí skvělou příležitost k opětovnému zužitkovávaní dostupné suroviny, čímž se zvyšuje její hodnota. Původně odpadový materiál se mění v plnohodnotnou surovinu.

Nový rozměr využití kávy

Dalším vynikajícím příkladem kulturní inovace je pěstování hub na bázi kávového odpadu. Tvůrcem kulturní inovace je profesor ekonomie Gunter Pauli, zakladatel konceptu Modré ekonomiky. Gunter Pauli je pro nás vzorem a zdrojem trvalé inspirace, protože svým celoživotním úsilím přispívá k budování lepší verze naší planety.

Již před pár lety vytvořil trvale udržitelný byznys model, jenž využívá lokální zdroje kávového odpadu k pěstování hub. Této skvělé myšlenky se chytili chytří mladí lidé v USA, Holandsku, Itálii a představili světu vlastní iniciativy jako Back to the roots, RotterZwam a Funghi Espresso.

Až 99,7 % kávy se mění v organický odpad. Jen 0,3 % celosvětové produkce kávy přináší užitek konečnému spotřebiteli. V muzeu kávy jsem se dozvěděla, že na naší planetě vypijeme v průměru 2 miliardy šálků kávy denně. To činí přibližně 12 miliónů tun kávového odpadu denně! Kávu tedy můžeme oprávněně zařadit mezi plodiny s nejvyšší produkcí organického odpadu.

Skutečně tento odpad nemá žádnou hodnotu? Skutečně to příroda zařídila tak, že se nedá nijak využít? Tyto otázky se zřejmě honily hlavou Guntera Pauliho. A bylo by skvělé, kdyby se jednou honily v hlavách množství dalších podnikavců…

Gunter Pauli nakonec položil tu správnou otázku. Proč tedy nevyužít organický kávový odpad jako substrát pro pěstování tropických druhů hub? Jedním z druhů tropických hub, jež je možné dopěstovat na bázi organického kávového substrátu, je houba Ganoderma lucidum. V tradiční čínské medicíně je Ganoderma považovaná za houbu nesmrtelnosti. Její zdravotní účinky jsou toho důkazem. Pomáhá při posílení imunity, zlepšování paměti a taky v boji s nádory[2]. Pěstování houby Ganodermy tedy může najít uplatnění i v oblasti medicíny. Tato kulturní inovace má potenciál obohatit více odvětví najednou.

 

Význam kulturních inovací

Význam kulturních inovací krásně vystihuje citát ekologického nadšence a vynálezce B. Fullera:

Stav věcí a systém, v jakém fungují, nikdy nezměníš tím, že budeš bojovat s jejich existující podobou. Posunout se vpřed je možné jenom vytvořením nového systému, který udělá existující systém zastaralým a nefunkčním.

Když kulturní inovace dozrají do větších rozměrů, můžou natrvalo změnit způsob života našich komunit.

Jaká jsou specifika kulturní inovace?

• Efekt Revitalizace: Kulturní inovace přináší užitek nejen podnikateli a spotřebiteli, ale navíc i životnímu prostředí a komunitě. Byznys model kulturní inovace má na životní prostředí a místní komunitu (v níž podnikatel působí) vždy pozitivní dopad. Finanční zisk podnikatele je jenom jedním z mnoha benefitů, jež kulturní inovace přináší. Další pravidelné benefity charakterizuje prospěšnost pro komunity a ozdravování životního prostředí.
• Jaká jsou specifika kulturní inovace?  Kulturní inovace přinášejí originální řešení globálního problému na lokální úrovni. Originalita spočívá v generování hodnoty novým způsobem za současné minimalizace ekologických škod. Kulturní inovace tedy představuje novou alternativu pro uspokojení poptávky společnosti po specifických produktech anebo službách, aniž by způsob uspokojení této poptávky trvale škodil životnímu prostředí.
• Nápad pro kulturní inovaci vychází z globálního vědomí podnikatele. Její tvůrce si uvědomuje negativní důsledky doposud známých vzorců jednání společnosti a touží je proměnit v pozitiva. Kulturní inovace, jako výsledek spirituality v akci, rovněž napomáhá šíření globálního vědomí ve společnosti. Společnost se posouvá do vyšší dimenze vědomí. Do dimenze, kde lidi respektují své širší okolí a konají s ohledem na naši planetu. Centrem podnikatelského záměru již není ego jednotlivce, ale životní prostředí, jehož součástí jsme my všichni.
• 

  Kulturní inovace se inspirují přírodou.

  Kulturní inovace jsou inspirovány přírodou a vycházejí z lidské přirozenosti. Tvůrcové kulturních inovací si taky uvědomují, že není možné rozvíjet se a zároveň ničit prostředí, v němž se rozvíjíme. Proto pečlivě naslouchají přírodě a nachází v ní inspiraci. Příroda se totiž vždy umí vypořádat s nerovnováhou svého ekosystému tak, aby se opět přiblížila k rovnováze.

• Kulturní inovace podporuje ideu organického propojení. Stav komunity, jejíž součástí je kulturní inovace, napomáhá uvědomění si propojenosti podnikatelských modelů se životním prostředím. Jenom byznys model, jenž je šetrný k životnímu prostředí, přináší opravdový užitek spotřebitelům. Byznys modely opomínající zájmy životního prostředí generují lokální problémy, na které doplatí právě komunity, které tyto modely podporují.
• Kulturní inovace je projevem zdravé podnikavosti. Motorem kulturních inovací jsou hlavně mladé firmy, v nichž působí pozitivní a nadšení lidé. Podnikaví lidé, jež nejsou „poznačeni“ skepsí a cynismem moderní doby. Lidé, jež nemají rádi pózy a preferují raději něco udělat. Neznají slova „to nejde“. Jejich cílem je vytvořit především hodnotu a přínos pro komunitu. Finanční zisk plynoucí z podnikání je pro ně spíš prostředkem k seberealizaci. Ta se promítá do tvorby dalších projektů větších rozměrů. Rozhodně netouží „být za vodou“ a nemuset už v životě nic (u)dělat.

Prostor pro uplatnění kulturních inovací se vytváří v mnohých oblastech:

Pár z nich pro inspiraci uvádíme tady:

• Pěstování, výroba a distribuce potravin

Inovativní způsoby pěstování, výroby a distribuce potravin vycházejí z vize obnovy spojení člověka s přirozenými, lokálně dostupnými zdroji.

Iniciativy jako slow food movement, výroba lokálních organických potravin, bedýnkové systémy, komunitní zahrady anebo městské farmy jsou skvělými nástroji rozvoje zdravé místní ekonomiky. Rovněž rozvíjejí mezilidské vztahy a přátelství založené na principu revitalizace a propojenosti se širší komunitou.

• Kosmetika a drogerie

Organická kosmetika, drogerie a čisticí prostředky mají potenciál zmírnit škody na životním prostředí vyvolané dlouholetým užíváním drogerie s vysokým podílem chemie. Kulturní inovace přinášejí nové způsoby výroby kosmetiky a čisticích prostředků za využití doposud nepovšimnutých zdrojů.

• Architektura, design, urbanistika

Kulturní inovace mají potenciál revitalizovat způsob bydlení. Nízkoenergetické anebo pasivní domy z přírodních stavebních materiálů jsou skvělou alternativou klasicky řešených domů vzhledem k jejich střízlivějšímu dopadu na životní prostředí. Prostřednictvím kulturních inovací můžeme revitalizovat kvalitu života a jeho prožívání ve městech. Města nabízí nevyužívaný prostory (brown fields) pro inovativní projekty podporující rozkvět našich komunit. Aktuální výzvou pro uplatnění ducha kulturních inovací je potřeba ozdravování vzduchu v městech a velkých městských interiérech jako obchodní centra, kancelářské budovy, letištní haly a jiné.

… a mnoho jiných oblastí společenského života jako doprava a logistika, energetika, zemědělství, medicína.

 

Pokud se s námi chcete podílet na propagaci kulturních inovací, napište nám!

Zdroje inspirace:

• The Blue Economy – ekonomický koncept profesora Guntera Pauliho vedoucí k trvalé udržitelnosti. Vychází z idey využití lokálně dostupných a levných zdrojů při tvorbě takových byznys modelů, které jsou inspirovány přírodou. Na tomto konceptu dnes funguje již více jak 100 inovací ve světě, jejichž cílem je ozdravení lokálních ekonomik.

http://www.theblueeconomy.org/

• ZERI – Zero Emissions Research and Initiatives – organizace zaměřena na nacházení trvale udržitelných řešení s cílem rozvíjet a ozdravovat lokální ekonomiky.

http://www.zeri.org/

• Kulturní kreativci, Kulturní kreativita – tento pojem poprvé použil sociolog Paul H. Ray, který popisuje přirozeně se formující „světové hnutí“ kulturně kreativních lidí se specifickými zájmy a hodnotami.

[1] http://www.businessinsider.com/yo-raises-15-million-at-a-5-10-million-valuation-2014-7#ixzz3LROY74GV

[2] Zdroj: http://www.researchgate.net/