Čtyři inspirace k zamyšlení aneb poselství letošního Festivalu Evolution.

1. Evolution je skutečně festivalem, který kopíruje evoluci vědomí ve společnosti.

Po krátké projížďce „ezo uličkou“ mě totiž napadlo, že se fakt nedivím, proč zůstává (důležitá) část osobního rozvoje v naší společnosti vnímána jako alternativa. Procházím kolem věštkyně s růžovými vlasy, černého magického obchodu a krámků s nejrůznějšími variacemi křišťálových koulí, kamenů, andělů a dalších „pomůcek“ do každodenního života. A divím se… ptám se sám sebe:

Kdy nám už konečně dojde, že k tomu, abychom žili víc duchovně a vědomě, nepotřebujeme žádné hmotné věci? Proč si duchovno ještě pořád spojujeme s holubičkami, nerosty a skleněnými koulemi různých velikostí?

Vždyť doba již dávno pokročila. Dnes se už přece odborníci z nejrůznějších oborů pokoušejí spiritualitu propojovat s vědou. Množství profesionálních vědeckých studií po celém světě dnes analyzuje a prokazuje fenomén vědomí[1]. Miliony lidí dnes usilují o zdraví a rozvoj své duševní stránky (tzv. spiritual wellness), a to bez omezujících náboženských konceptů. Tato nenáboženská spiritualita je předmětem profesionálních studií i v Česku (např. Stanislav Grof, Kamila Němečková, Jarmila Klimová, Michaela Fialová) a na Slovensku (např. Martin Dojčár).

Miliony lidí dnes čtou knihy nebo sledují myšlenky Eckharda Tolleho, Kena Wilbera, Deepaka Chopry, Duanea Elgina, Fritjofa Capry, Amita Goswamiho…

Tak si říkám, že i u nás doma je nejvyšší čas dát sbohem „těžké ezoterice“ a začít sledovat, kam se ubírá význam a chápání pojmu spiritualita ve světě. Ani tato oblast totiž není statická, ale prochází evolucí stejně jako my lidé.

Pak se ale zastavím. A uvažuju dál.

Je skvělé, že na Evolution dostávají příležitost pro sebeprezentaci všichni. Právě tím je tento festival výjimečný – věrně odráží aktuální vývoj vědomí v naší společnosti. Je to dobré tak, jak to je… Pokud si někteří lidé rádi tvoří svou vizi reality s pomocí křišťálové koule nebo karet, budiž. Ať na jejich poptávku přirozeně dál reaguje nabídka. Přece jenom mě ale těší, že se na festivalu prosazují (pro mě) progresivnější přístupy k uspokojování spirituálních a jiných vyšších potřeb jako například jóga, Tai Chi a Qigong nebo celostní psychosomatika.

Ale pořád mi to vrtá v hlavě…

2. Experiment jako z kasina na Festivalu Evolution přinesl důležité poselství všem, kteří umějí číst mezi řádky.

Myslíte si, že dokážete ovlivnit, kolik šestek hodíte při hodech hrací kostkou?

Tuto otázku se rozhodlo sdružení Žádná věda na Festivalu Evolution otestovat hravou formou. Bannery kolem stánku Žádné vědy vybízely návštěvníky k účasti na zajímavém experimentu s hrací kostkou.

Cílem každého účastníka experimentu bylo hodit co nejvíce šestek v sérii 12 hodů kostkou.

Sdružení Žádná věda takto chtělo na festivalu testovat zajímavou otázku – Je možné statisticky ovlivnit výsledek velkého množství hodů hrací kostkou, a to pouhým přáním? Nebo řečeno jednodušeji – dokáže lidská mysl ovlivnit hrací kostku?

Neváhal jsem a záhy poté, co můj pohled zachytil zajímavý banner experimentu, jsem zamířil k jejich stánku, usadil se a těšil se, až mi dají do ruky kostku. Nejdřív ale přišla otázka, jestli věřím, že dokážu své hody ovlivnit. Já jsem řekl, že jo 🙂

Později, když jsme o celém experimentu mluvili se zakladatelem sdružení Žádná věda Ivanem Sobičkou, jsem se dozvěděl, že naprostá většina házejících věřila, že dokáže hody kostkou ovlivnit. Což má určitě co do činění se zaměřením festivalu. Naprosto odlišné odpovědi by asi dostali na setkání fanoušků klubu Sisyfos 🙂

Pak jsem si pod dohledem instruktora vzal vrhací kelímek s kostkou z kasina v Las Vegas, dostal jsem instrukci soustředit se na jednotlivé hody a začal konečně házet. Moc mi to ale nešlo, asi jsem strávil málo času v kasinech…Po 12 hodech jsem instruktorovi odevzdal kelímek s kostkou i svůj e-mail. Po vyhodnocení stovek (či tisícovek?) hodů by mi totiž mělo sdružení zaslat zprávu, jestli počet padnutých šestek na festivalu výrazně vybočil ze statistického předpokladu, nebo nikoli. Jak jsem ale sledoval monitor, který zobrazoval průběžné výsledky, vypadalo to, že lidé házeli spíš pětky. Asi nám všem chybí onen pověstný poslední krůček k dokonalosti 🙂

Tento zajímavý projekt považuji za pozitivní signál, že se i naše společnost postupně více otevírá odvážnějším projektům, které zkoumají povahu lidské mysli a vědomí optikou nových přístupů. Kdo totiž čte mezi řádky, jistě si uvědomuje, že experiment Žádné vědy pod rouškou hravosti přináší velice zásadní hypotézy, které se dnes pokoušejí ověřovat (i vyvracet) vědci po celém světě:

• Mysl je víc než jen zorganizovaná hmota.
• Mysl je víc než jen produktem mozku, mysl mozek přesahuje.
• Lidská mysl dokáže ovlivňovat hmotu a fyzickou realitu.

3. Brouka do hlavy nám nasadil Stanislav Miler z Akademie soběstačnosti. Ne všechno, co se jeví jako zelené, je (skutečně) ekologické a udržitelné.

Mottem Festivalu Evolution je nasadit návštěvníkům brouka do hlavy. Přesně to se podařilo Stanislavu Milerovi z Akademie Soběstačnosti během jeho přednášky o tom, jak může každý žít víc udržitelně a soběstačně. Jeho prezentace byla skvělou ukázkou toho, jak lze i během krátkého času přiblížit toto komplexní téma inspirativně a současně i efektivně.

Místo detailních informací poskytl Stanislav Miler za 45 minut spíš inspirace a odkazy na zdroje, které jistě potěšily každého, kdo se o daná témata zajímá. Mě nejvíce zaujaly odkazy na stránky:

• Projektu Hra o Zemi, kde si může každý změřit, jakou ekologickou stopu zanechává svým životním stylem.
• Projektu Akademie soběstačnosti, kde jsou k dispozici desítky přednášek (z toho asi 70 bezplatně) na nejrůznější témata související s udržitelností, od ekologického bydlení, ekologické dopravy, potravin až po tipy na udržitelnou spotřebu energie, vzdělávání a komunitní život.

Asi nejzajímavější z celé přednášky ale byly podněty na zamyšlení, které S. Miler nastínil:

• Víte, kolik vody je zapotřebí pro produkci jednoho steaku? Je cena steaku adekvátní tomuto množství?
• Co je největším producentem skleníkových plynů na naší planetě? Auta nebo něco jiného? Co když je nejvýznamnějším znečišťovatelem planety a zároveň největším zdrojem skleníkových plynů živočišná výroba?

(Napadlo by vás, že důvodem, proč omezit konzumaci masa, může být pro někoho i vědomí, kolik vody se pro produkci masa musí využít? Nebo vědomí, kolik skleníkových plynů živočišná výroba produkuje? Tomu říkám globální myšlení a uvažování v praxi…)

• Již před 20 lety se na trhu objevily plně funkční elektromobily, které splňovaly potřeby téměř všech řidičů. Proč ještě ani dnes nevyužíváme elektromobily masově?
• Jsou biopaliva udržitelná? Co když je jejich výroba ve skutečnosti tak drahá, že by bylo mnohem rozumnější využívat kukuřici jako potravinu než jako surovinu na výrobu ethanolu…?

Po těchto otázkách mě napadlo, že ani v ekologii nejsou věci zdaleka jenom černé a bílé. Častokrát si možná myslíme, že jednáme ekologicky, ale ve skutečnosti naše jednání ekologické vůbec není (protože například může škodit životnímu prostředí někde jinde).

Je to jako když si někdo každý den kupuje nápoj v plastové flašce a pak ji vzorně vhazuje do koše pro plasty. Jedná ekologicky?

Nebo když někdo vyznává paleo stravu a jí bio maso a bio vejce šestkrát týdně. Jedná udržitelně?

A co raw-fooďáci, kteří konzumují desítky banánů denně? Jsou hrdými vegany, aniž by si uvědomovali, kolik emisí obnáší dovoz banánů z Jižní Ameriky nebo Afriky do České republiky.

Když totiž chceme žít skutečně udržitelně, musíme se naučit nahlížet na věci celostně a propojovat si souvislosti. A to vyžaduje aktivní vyhledávání informací, nikoliv prvoplánový úsudek vycházející z prvního článku na Googlu, na který natrefíme.

4. I na milování se vyplatí dívat celostně.

Po přednášce manželů Jana a Kateřiny Komedových, zakladatelů projektu umenimilovani.cz, nás napadlo, že i milování je dnes vnímáno stejně povrchně jako zdraví.

Již jsme psali o tom, jak nízká jsou obecná očekávání většiny lidí ohledně zdraví – zdraví vnímají jako pouhou nepřítomnost choroby.

Podobně je to s přístupem většinové společnosti k milování. Sexuální výchova (je jedno jestli doma nebo ve školách) obvykle začíná vysvětlením reprodukční funkce sexu (aneb povídání o tom, jak včeličky opylují kytičky) a pokračuje souhrnem pravidel, co dělat, nedělat a na co si dávat pozor. Hlavním cílem je upozorňovat a varovat, abychom nechytili nějakou přenosnou chorobu nebo si nemuseli předčasně pořizovat kočárek. A tam někde celá edukace končí.

V médiích klasicky dominuje povrchní – nebo lépe řečeno fyzický – pohled na sex. Jen málokde se ale říká, čím milování může být – prožitkem – nikoli jenom fyzickým. Ale komplexním prožitkem na úrovni těl, myslí, emocí, duší. Uměním. Přitom i tento „hlubší pohled na milování“ začne být důležitý pro každého, kdo se dostane do fázy, kdy objevil někoho, s kým rezonuje na všech těchto úrovních. Přesto se o této hlubší úrovni prožívání milování moc nemluví…

A protože lidé touží jen po sexu a nechce se jim zdokonalovat v umění milování, nenacházejí v této aktivitě ani zdroj hlubšího naplnění. A proto ho hledají jinde – například v přeslazeném a nezdravém jídle nebo videoklipech, které jim intenzivně promasírují smysly.

Závěr: nejdůležitější je rozvíjet se na všech úrovních své osobnosti.

Na Festivalu Evolution jsme ochutnali skutečně širokou škálu vjemů a zážitků. Od těžké ezoteriky, přes moderní wellness a psychosomatické směry, pohledy na soběstačnost, až po náznak vědeckého zkoumání síly myšlenek. Ne všechny vystavované produkty a služby se nám líbily, ale to nebylo to nejpodstatnější. Důležité zůstalo vnímat poselství Festivalu Evolution, které dle nás zní asi takto:

Zdravý životní styl není jen o konzumaci jídla v bio kvalitě, jak si mnozí myslí. Nabízí široký prostor pro to, abychom se skrze zdravé fyzické tělo posunuli výš. Líbí se nám analogie vyslovená Dr. Amitem Goswamim, který fyzické tělo přirovnal k hardware počítače a ostatní – jemnější těla – k jeho software. Investovat do nového hardware prostě nestačí… Stejně tak musíme rozvíjet i náš software, tedy jiné aspekty naší osobnosti – tělo vitální, mentální a intuice.

Dnes nikdo nepoužívá mobily ani laptopy z roku 1990. Stejně tak už naše počítače nepohání operační systémy MS DOS, ale nejnovější Windowsy, Linuxy, Androidy… Tak proč pořád spojovat osobní rozvoj jenom s fyzickým tělem? A když se přece jenom rozhodneme pokročit dál, proč těžíme ze zastaralých dávno překonaných názorů a vzorců jednání?

Mnozí z nás před léty začínali experimentovat se zdravou stravou a dnes se zajímají i o jemnější výživu. Od uspokojení fyzických potřeb postoupili k uspokojování vyšších potřeb. Festival trefně kopíruje, kam všude vás pokusy o zdravý životní styl můžou zavát. Někoho to dotáhne k psychosomatice, jiného k pozitivnímu myšlení a dalšího zas k veganské kosmetice.

Na Festivalu Evolution se podíváte, jaká část seberozvoje vás zajímala před lety, jaká část vás zajímá dnes a čeho všeho se ještě můžete dotknout. Možná budete procházet mezi stánky a povíte si: „Jo, přesně tam jsem kdysi byl, ale dnes to ve mně již nerezonuje… prošel jsem jistou evolucí.“ A v další části výstavní haly si naopak povíte: „Toto mi nic neříká, teď tam nejsem.“ Náš vnitřní svět je totiž mnohem dynamičtější než nabídka festivalu. Festival je prostorem, kde si zaručeně najdete inspiraci, jež vás posune ve vaší vlastní evoluci o něco dál.

Každý prochází evolucí vědomí svým vlastním tempem. Nejdůležitější je rozvíjet se na všech úrovních své osobnosti a nestagnovat celé léta na jednom místě.

[1] Výborné shrnutí doposud nejvýznamnějších studií vědomí obsahuje například kniha od Christophera M. Bachea Živá třída: Vyučování a kolektivní vědomí (Carpe Momentum, 2015).