Umělkyně, fotografka a designérka, Janka Frýdlová, svou životní cestu umí shrnout do jediné veselé věty: „Fotím a maluju, z života se raduju“. Její velice bezprostřední a hravý přístup k životu se odrazil i v našem rozhovoru, který jsme si oba užívali. Svou vášeň pro kresbu mandal Janka realizuje na svých kurzech i teambuildinzích jako „mandalová lektorka“. Energii, kterou čerpá z mandal, pak využívá i ve svých dalších kreativních aktivitách a projektech. Mezi ty nejnovější patří belly painting nebo umělecké malování na stěny wellness studií. Svými pestrými produkty a službami Janka zkrátka pomáhá lidem nacházet větší radost ze života, propojení s přírodou i nové způsoby sebevyjádření.
Janko, jak ses vlastně dostala k malování mandal?
Již od malička maluju, ale spíš abstraktnější věci. Myslím si, že k léčivým mandalám mě přirozeně nasměrovala má vlastní životní zkušenost. V minulosti jsem se totiž aktivně věnovala horolezectví. Po jednom pádu jsem ale utrpěla vážný úraz ruky. Hrozilo, že už vůbec nebudu moci malovat. Nakonec mi pomohli přírodní léčitelé. Získala jsem velkou důvěru v přirozené léčivé schopnosti svého těla i mysli.
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Také mě ale hodně ovlivnilo cvičení asthanga jógy, které jsem praktikovala denně.
Přímo ke kresbě mandal jsem se pak dostala, když mě kamarád požádal o ilustrace ke své sbírce básní plná LÁSKY. Tam jsem kreslila srdce a vyplňovala je všemožnými tvary a barvami. Odtud vznikla bezprostřední inspirace ke kresbě mandal.
Ale všechno toto tvoření by zpočátku nešlo bez důvěry a podpory mé rodiny a přítele…
A kdy ses začala mandalami zabývat „ve větším“, tedy kdy jsi je začala malovat pro lidi, organizovat kurzy a podobně?
Jistý čas jsem spolupracovala s jedním přírodním léčitelem. Jeho klienti viděli, že ráda maluju obrázky pro děti. A tak mě začali oslovovat, abych namalovala něco s dobrou energií i pro ně. Tak jsem postupně začala mandaly vytvářet na objednávku.
Jak probíhá proces tvorby mandal v tvém pojetí?
Úplně spontánně. Pustím si relaxační hudbu a začnu malovat. Když maluji mandalu pro někoho, tak si v klidu sednu, zavřu oči, začnu víc prodýchávat do břicha, naladím se na něj. Pro lidi, které znám, je namalování mandaly úplně super, ale nevadí mi malovat mandalu ani pro někoho, koho jsem nikdy neviděla, prostě se naladím.
Občas mám třeba od lidí přání, aby mandala byla laděná do nějakých barev, byla třeba z oblejších tvarů a podobně. Většinou dodám mandalu i s rámem. Mám kolegu, s kterým již dlouho spolupracuji, a tak vybíráme rám spolu a celý je dělaný na zakázku, ne žádné rámečky za pár korun, do kterých se pak práší.
Inspirace často přichází v přírodě nebo v noci. To pak musím vstát a načrtnout si vše do mého oblíbeného bloku. Přes den pak náčrt doladím barevně, rozvedu ho do detailů. Často nemohu dospat, když mi přijde inspirace v noci, a proto mám ráda léto, když je brzy světlo, tak vstanu a maluji až do setmění.
A co dobrého posloucháš při tvorbě mandal?
Mám ráda například hudbu dvojice Deva Premal a Miten. Taková hezká paní a šedivý chlapík :). Vlastně nedávno měli koncert v Praze, který jsem ale bohužel propásla. Nebo mám ráda cokoliv jiného, co najdu. Zejména indiánské písně nebo meditační hudbu.
Takže ti při kresbě mandal dělá společnost i You Tube? 🙂
Jasně, „sjíždím“ You Tube, až dokud mi nezablokují skladbu, protože jsem si ji přehrála dokola miliónkrát. 🙂
Tak to se mi ještě nestalo, aby mě zablokovali na You Tube. Ty jsi doslova musela ty skladby „vyposlouchat“…:)
No přesně. Takto jsem například „vyposlouchala“ sedmihodinovou nahrávku knihy Mnich, který prodal své Ferrari od Robina Sharmy. Poslouchala jsem to asi měsíc… Ráda poslouchám třeba i Čtyři dohody v podání Duška. Zkrátka i mluvené slovo mě hodně inspiruje při tvorbě.
Jaké druhy kurzů kreslení mandal děláš?
Kurzy dělám pro děti, ale taky pro dospělé, zatím většinou jednou dvakrát za měsíc v Poděbradech. Loni v létě jsem dokonce několikrát učila dospělé malovat mandaly v rámci teambuildingu.
To zní zajímavě. O jaký druh teambuildingu šlo?
Jsou to takové kreativně zaměřené teambuildigy, které jdou víc do hloubky prožívání. Zahrnují například běhání naboso, chodili jsme po uhlících, praktikovali indiánské tradice. Loni bylo třeba zajímavé sledovat lidi z pražské firmy, kteří jeli na tři dny do lesa. Tam bydleli v týpí bez elektřiny, s vodou nošenou od pramene. Běhali bosky, chodili po uhlících, stříleli z luku, vyráběli lapače snů, kabelky z kůže, šperky z korálků a peříček, vařili na ohni.
A jaká byla tvá role v těchto teambuildinzích?
Já tam jezdím jako „mandalový lektor“ 🙂 nebo fotit. Na větev jsme napnuli velké plátno z kůže, na které jsem namalovala základní mandalový kruh. Nejdřív na mém stanovišti začali malovat asi jenom dva lidi z dvaceti. Ostatní se první hodinu jenom omlouvali, že by to zkazili a že to neumějí. Pak se ale zapojili všichni a nemohli se od toho odtrhnout. Výsledné dílo si nakonec vzali s sebou do firmy.
Kde radíš lidem hledat inspirace pro malování mandal?
Snažím se jim ukázat, že mandaly jsou odrazem samotné přírody. Jsou prostředkem propojení lidí s přírodou. Proto je vhodné při malování jejich tvarů vycházet ze samotné přírody, například z tvarů a barev rostlin. Děti toto propojení vnímají velmi přirozeně.
Napadá mě, že bude asi velký rozdíl mezi lektorováním dětí a dospělých. Děti asi nemusíš nějak zvlášť motivovat, ty kreslí rády. Dospělí jsou ale jistě plní bariér, třeba si říkají, že to nebudou umět, že nemalovali už léta a tak podobně. Jak je motivuješ?
Snažím se jim ukázat, že to není nic těžkého…
Ne že by všichni uměli vše dokonale, ale mnohdy máme spoustu předsudků a myslíme si, že nemůžeme něco dělat, protože v tom nejsme dokonalí… to ale ještě neznamená, že to nemůžeme dělat pro radost.
Také jim vysvětlím terapeutický význam mandal, který podrobně rozpracoval ve své bohaté praxi psychiatr Carl Jung. Dával lidem jako součást terapie každý den jednu mandalu na vybarvení. Práce s mandalami je pěkně popsána v knížce Mandaly od A do Z od Madonny Gaudingové. Vysvětluje v několika kapitolách, jak s mandalami pracovat v různých směrech života – vybarvováním mandal ke zlepšení zdraví, důvěry v sebe sama, uvolnění od stresu…
Pomáháš účastníkům seminářů s psychologickou interpretací jejich mandal?
Na kurzech se tomu snažím vyhnout. Nechci, aby si lidé během semináře lámali hlavu s významem toho, co právě namalovali, a pokoušeli se to okamžitě nějak zaškatulkovat. Na svých kurzech chci docílit toho, aby si účastníci našli dvě hodinky jenom pro sebe a pokusili se během malování co nejvíc zrelaxovat. Nejlepší odezvou je, když lidé přicházejí znovu nebo když mi pošlou fotečku mandaly, kterou si doma sami vytvořili. Někteří si nakoupí pastelky a mandaly (na trhu je spousta knížek na vymalování) a sami začnou doma tvořit pro radost. Někteří si píšou o mé černobílé mandaly na vybarvování, to mám pak velkou radost. Mandalové předlohy vytvářím sama, a tak jsou taky nabité jistou dávkou energie. 🙂
Z čeho sestává tvůj „mandalový sortiment“?
Nabízím své mandaly kreslené pastelkami, přičemž každé výsledné dílo je originál. Nabízím mandaly malované na zakázku – pro daného člověka, nebo když chce dát mandalku jako dárek. Mandaly si ode mě objednávají i jógová centra. Mandaly tisknu na trička. No a pak vytvářím i menší věci, jako například magnetky nebo mandalová pexesa, podšálky pod sklenici s vodou, mandalová přání barevná a na vybarvení.
Nedávno jsem začala malovat mandaly i na bříška budoucích maminek – tzv. belly painting pregnancy therapy. Není to jen o malování, ale o prožitku při malování jak pro mě, tak pro maminku. Rozšířila se tak má velká záliba v malování na obličej a tělo. Práce tak na tři až pět hodin podle rozsahu, pak se udělá fotka a večer se všechno smyje. Mandala je ta tam…
Není ti to trošku líto? 🙂
Vůbec ne. Trochu mi to připomíná tvorbu pískové mandaly, kterou pečlivě vytvářejí tibetští mniši. Je to pro ně forma meditace. I oni ji nakonec nechají rozfoukat větrem. S malováním na tělo je to stejné – důležité je užít si proces malování, zklidnění, meditace. Líbí se mi, jak se maminky během malování dostanou úplně do klidu. V čase malování už mají často stres z blížícího se porodu. Během malování se můžou na chvíli zastavit a uvolnit. Pochvalují si ten okamžik „tady a teď“. Lépe vnímají své děťátko v bříšku. Sranda je, když mi miminko kopne do štětce. 🙂
Belly painting není jen o malování, ale také o prožitku při malování jak pro mě, tak pro maminku.
Co tě ještě kromě kresby mandal živí v tvém kreativním podnikání?
Kromě mandal maluji obrázky s dětskými motivy. Dělám dětská pexesa, která pak tisknu, ale maluji i přímo na dřevo. Vznikají tak originální dřevěné autorské hračky. Do interiérů maluji abstraktní akrylová plátna plná barev. Barvy mě úplně fascinují. Nejraději maluji přímo na stěny – například stromy. Vznikla tak např. sakura ve větru pro odpočívárnu po saunování, jabloň v masérně, keře na zahrádce zdravé jídelny. Dělá mi radost, když pak někam přijdu a vidím, že se tam lidi cítí dobře. Maluji také trička na zakázku. No a hodně mě teď baví malování po lidech. Přes léto jezdíme s kamarádkou po hudebních festivalech, akcích pro děti, zábavních parcích, kde malujeme dětem po obličejích, ženám po rukách, šíji, dekoltu. Přes rok si nás lidi objednávají na zahradní party a oslavy. Dále již popsaná bříška a částečně se mi právě plní sen malovat celá těla. 🙂
Když zrovna nemaluji, vytvářím grafiku – plakáty, vizitky, svatební oznámení, skripta, knížky, pohledy a přání, kalendáře a knížky, tak různě… jednou jsem třeba navrhovala výtvarnou část české aplikace KLÁBOSIL©, která pomáhá dětem s narušenou komunikační schopností.
Z části mě živí fotografování – děti, reklama, portrét, svatby, různé akce. Má volná tvorba je zaměřena na portrét, akt, přírodu, architekturu a abstrakci – hru světel a stínů.
Část mé tvorby můžete vidět na mých fotowebech: www.jankaf.com a www.jenky-painting.cz nebo si vybrat něco pro radost na mém e-shopu: www.malovane-obrazky.cz .
