I když jste o spirituální ekonomice pravděpodobně nikdy předtím neslyšeli a nečetli (možná pouze na našem webu:)), není to zcela nová idea. Náznaky vize spirituální ekonomiky se objevily již mnohokrát v dílech významných i méně významných ekonomů, snad již od velkého J. M. Keynese, který jednou prohlásil:
„Není daleko den, kdy ekonomické problémy ustoupí do pozadí, kam patří, a naše hlavy i srdce se budou znova zabývat tím, co má skutečně smysl – otázkami života, lidských stvoření, jednání a víry.“
S moderní a ucelenou vizí spirituální ekonomiky přišel asi před pěti lety americký profesor kvantové fyziky indického původu, Dr. Amit Goswami. Ve světě se Dr. Goswami proslavil zejména tím, že (pravděpodobně) jako nikdo před ním dokázal organicky propojit dva (na první pohled) nespojitelné světy – svět tajemné kvantové fyziky a oblast spirituality. Ve svých knihách, které byly přeloženy do mnohých jazyků, Dr. Goswami ukazuje cesty, jak úspěšně vnášet principy kvantové fyziky do všech důležitých oblastí života – od zdraví a léčby, přes rozvoj lidské kreativity až po… ekonomiku.
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
I. Co je vlastně spirituální ekonomika?
Na našem blogu jsme již psali o tom, že idea spirituální ekonomiky je v praxi (zatím) ideou mikroekonomickou – soustřeďuje se na nacházení způsobů, jak lze proměnit v současné době převládající konzumní ekonomiku na novou, zdravou a udržitelnou ekonomiku. Jak tedy? Postupnou změnou podnikatelského prostředí a spotřebitelského chování ve prospěch těch produktů a služeb, které revitalizují ekonomiku (viz níž). Spirituální ekonomika není nějakým matematickým modelem, který by se dal okamžitě aplikovat na řešení velkých makroekonomických problémů (problémů, které se týkají hospodářství celé země). V současné době tedy musíme se spirituální ekonomikou pracovat jako s nástrojem pro uskutečnění ekonomických „změn zdola“ (změna mikroekonomiky tím, že se změní postupně ekonomické smýšlení množství spotřebitelů a podnikatelů —> změna makroekonomiky).
Podstatu vize spirituální ekonomiky popisuje Dr. Goswami následovně[1]:
„Jak ukázal už psycholog Abraham Maslow, kromě těch základních máme i celou řadu dalších potřeb. Jedním z největších nedostatků kapitalistické ekonomiky Adama Smitha je, že ignoruje vyšší lidské potřeby. Zatímco kapitalismus je ekonomický model založen jenom na fyzickém zdraví, které získáváme uspokojováním našich (fyzických) ego-potřeb, spirituální ekonomika je model založený na celostním pohledu na zdraví, který vychází z uspokojování obou fyzických ego-potřeb i vyšších potřeb (náležících do sféry vitálního – energetického těla, mysli, duše a ducha).“
Jistě jste postřehli, že trh (zejména pak ve větších městech) se v posledních letech výrazně rozšířil o zajímavé produkty a služby osobního rozvoje jako například lekce jógy, tréninky meditace a mindfullness, koučinky, retreaty osobního rozvoje v cizině nebo třeba i pobyty ve tmě.
Tyto produkty a služby, objevující se na trhu pořád častěji, pomalu způsobují proměnu současné materialistické ekonomiky a zdá se, že jejich dalším rozvíjením se můžeme těšit na lepší ekonomické a environmentální časy.
Postupnou změnou zdola lze konzumní ekonomiku proměnit na novou, zdravou a udržitelnou ekonomiku.
II. Spirituální ekonomika už funguje. Čím dál tím víc. Co s tím uděláme?
Věříme, že rozvoj spirituální ekonomiky je ten správný směr, kterým by se měla ubírat jak naše společnost, tak naše ekonomika.
Když jsme si na tato témata povídali s tradicionalisty, většina z nich produkty a služby spirituální ekonomiky zcela zavrhla. Prý je to jen zábava pro „esoteriky“ a další lidi, kteří se nudí a nemají nic lepšího na práci. Zkrátka jim to vůbec nestálo za hlubší diskusi. Vyzkoušení těchto aktivit však zavrhli pro jistotu předem – na základě různých předsudků, nikoliv osobní zkušenosti.
Když jsme si povídali s jinými, víc otevřenými lidmi o józe, Tai Chi, meditacích, holotropním dýchání nebo rekonektivním léčení, všichni sršeli optimizmem a hájili tyto „služby“ jako to nejlepší z osobního rozvoje, co jim přišlo do cesty a co zkusili. A nebyli to žádní esoterici ověšení anděly nebo křišťály, ale moderní lidé žijící většinou v uspěchaném velkoměstě. Pravidelné praktikování těchto technik jim vyřešilo dlouholeté zdravotní a jiné potíže. Právě díky nim rozsekli nejtěžší oříšky ve svém životě. Z rozhovorů bylo navíc cítit, že tito lidé jsou vnitřně mnohem nasycenější než tradicionalisti. Každé setkání s lidmi otevřenými seberozvoji a spiritualitě nám přidává na přesvědčení, že chceme sami přispět k velkému rozšíření spirituální ekonomiky v Česku a na Slovensku. Věříme, že je to ten správný směr, kterým by se měla ubírat jak naše společnost, tak naše ekonomika.
Žijeme v době globální digitalizace a extrémně rychlého vývoje všech druhů technologií. Tento vývoj jde bohužel až moc často na úkor jak našeho kritického myšlení, tak i naší intuice. Kolem nás pořád silně dominuje materialistická filosofie v duchu hesla „po mně klidně i potopa“.
„Máme větší domy, ale menší rodiny,
víc vymožeností, méně času.
Máme víc titulů, méně smysluplného významu,
víc vědomostí, méně úsudku,
víc expertů, víc problémů,
více léků, méně zdraví.
Prošli jsme celou cestu na Měsíc a zpátky,
ale máme potíže přejít přes cestu a potkat souseda.
Máme lepší počítače s výbornou pamětí,
ale méně reálné komunikace.
Dosáhli jsme mnohem větší kvantity, ale nižší kvality.
Žijeme v časech rychlého občerstvení (fast food) a pomalého trávení,
v časech mužů na vysoké noze s nízkými charaktery,
rostoucími zisky, povrchními vztahy.
Žijeme v časech, kdy se na nás z oken blyští zlato, ale pokoje jsou prázdné.“
Autor neznámý, Cit. z: Amit Goswami, Quantum Economics, Rainbow Ridge Books, 2015
III. Idea revitalizace ekonomiky jako jedna z hlavních výzev 21. století
Je vůbec možný další rozvoj společnosti, uchování životního prostředí a vytvoření udržitelné ekonomiky při zachování těchto trendů? Můžeme dál pokračovat v ničení okolního prostředí i sebe a současně se tvářit, že jako jednotlivci a společnost si udržujeme pokrok?
Odpověď známe všichni. Jenom ten syndrom popírání nám brání připustit si ji a konfrontovat se s ní.
Naštěstí je dnes mezi námi mnoho podnikavců (malí a střední podnikatelé, živnostníci, start up-isté), kteří si uvědomují, že další pokrok společnosti (jejich vlastní pokrok nevyjímaje) již není možný, aniž by se pokusili inspirovat svým příkladem ke změně hodnotového rámce ekonomiky. Dívají se na věci ze širší perspektivy (celostně), nikoliv z perspektivy svého nejbližšího výdělku. Vnášejí jiskry životní energie (spirit) do nejrůznějších oblastí ekonomiky, jakými jsou zdraví a osobní rozvoj, vzdělávání, péče o domácnost, zemědělství, architektura, design a další. Tím přinášejí do ekonomiky tolik potřebné kulturní inovace.
Vedle nich působí mentoři, kouči a další odborníci, kteří vnášejí životní energii (vitalitu) do oborů jako medicína, školství, výchova dětí nebo pohyb (sport). Jsou to odborníci na celostní výživu, ajurvédu, TČM, homeopatii, akupunkturu a akupresuru a jiné formy alternativní léčby a další celostní terapeuti.
Stejně nezastupitelnou roli při obnovování vitality v naší ekonomice mají lektoři jógy, Tai Chi a Qigongu, instruktoři tradičních bojových umění (např. Iaido), učitelé meditace a jiní lektoři celostních cvičení.
Co spojuje všechny tyto lidi? Spojuje je idea revitalizace. Všichni přispívají svým dílem k velké proměně naší materialistické ekonomiky na novou ekonomiku plnou životní energie.
IV. Jak může každý přispět svým vlastním dílem k revitalizaci ekonomiky?
Vizionář Dr. Amit Goswami ve svém krátkém videu označil ideu REVITALIZACE (napříč všemi odvětvími ekonomiky) jako jednu z hlavních výzev 21. století. Stačí se podívat kolem sebe (zejména pokud žijete ve velkoměstě) a uvědomit si, že je nejvyšší čas podílet se na šíření této idey. Jak můžete i vy přispět svým vlastním dílem?
Až na pár výjimek mluví akademici, politici, komentátoři a jiní analytici o ekonomice velice složitě (a nudně). Proto si většina z nás po pár minutách sledování „erudovaných diskusí“ těchto superodborníků povzdychne, že ekonomice může porozumět snad jenom těch pár vyvolených s vysokoškolskými tituly před i za jmény…
Tyto předsudky nám ale brání vidět ekonomiku jako to, čím skutečně je, byla a vždy bude – zkoumáním toho, jak my lidé uspokojujeme své potřeby. Chcete přispět k proměně ekonomiky? K tomu ale nepotřebujete o ekonomice vědět nic víc než tuto jednu větu.
Zkuste se nejdřív zamyslet, jaké potřeby kromě těch základních (např. potřeba jíst, pít, bydlet) uspokojujete nejčastěji. A pak se pokuste postupně nahrazovat své materiální potřeby těmi vyššími. Kupujte si míň hmotných věcí, které nepotřebujete tolik, jak si myslíte. Naproti tomu začněte víc využívat těch služeb a produktů, které jsme popsali v tomto článku. Zaměřte se víc na uspokojování svých vyšších potřeb. Budete překvapeni, že k nasycení vedou i jiné cesty než cesta do restaurace nebo obchodního centra.
A to je vlastně vše, co potřebujete vědět, abyste s námi vraceli spirit dnešní ekonomice. Začněte ještě dnes myslet a dělat věci trochu jinak…
[1] Amit Goswami, Ph.D.: How Quantum Activism Can Save Civilization, Hampton Roads, 2011, 183-184
Super 🙂 Drzim palce v sireni tychto myslienok dlhodobej udrzatenosti a vo vzdelavani ludi. Pre mna je to urcite velmi prijemny myslienkovy smer a to hlavne vdaka tomu, ze je tu krasne vidiet, ako sa ludstvo za posledne desatrocia posunulo extremne daleko. Mensi historicky exkurz 🙂
– Pred 300 rokmi ludia fungovali ako tzv. nevolnici pre feudalov a hlavna potreba bezneho cloveka bola akurat tak prezit (o rieseni svojich materialnych potrieb mohli akurat snivat). Nespokojny zemepan mohol svojho poddaneho kedykolvek pripravit o zdravie alebo aj o cely zivot a clovek bol rad, ak sa bez velkeho utrpenia a hladu dozil noveho dna
– S prichodom prvej industrializacie 200 rokov dozadu (1800) nahradili zakladnu ludsku pracu stroje a tym padom zacali ludia generovat pomocou tychto technologii o mnoho vacsi kapital nez boli pred tym schopni vyrobit pomocou vlastnych ruk a noh. Vdaka tomu mali zrazu aj bezni ludia viac casu a prostriedkov na seba samych – na uspokojovanie zakladnych materialnych potrieb ako dostatok jedla a stabilny domov plus naviac potreby ako ochrana zivota a ludskych prav, zavedenie max. 10 hodinoveho pracovneho dna a dokonca zacali dominovat kapitalisticke myslienky o volnom trhu a o tom, ze majetok nemusia vlastnit iba feudalovia ale aj bezni ludia. Toto je po starociach neslobody obrovsky posun vpred, za co treba byt kapitalizmu velmi vdacny, pretoze vytvoril cestu k naplneniu materialnych potrieb beznych ludi.
– Postupne ludia materialne bohatli a coraz viac mali uspokojene svoje zakladne materialne potreby. Doslo to az tak daleko, ze cca. pred 100 rokmi (1900) boli ludia najma vdaka technologiam natolko bohati a mali tolko casu, ze zacali riesit nove nematerialne potreby ako napr. ochrana zdravia v podobe verejne dostupneho zdravotneho systemu, 8 hodinovy pracovny cas, narok na dochodok, rovnopravnost zien, prisne hygienicke normy, mladi ludia nemuseli pracovat ale mohli ist studovat a dokonca niektore podniky zacinaju investovat do doteraz uplne neznamej veci, ktorou je ochrana zivotneho prostredia. Clovek z roku 1800 by sa v roku 1900 citil urcite ako na vrchole civilizacie 🙂
– Na a dnes, o dalsich 100 rokov, sme to dotiahli tak neuveritelne daleko, ze vacsina ludi na svete ma v podstate uz uspokojene svoje materialne potreby a moze sa teraz sustredit primarne na tie nematerialne. Vo vacine sveta uz nie je nasou starostou ci budeme mat zajtra co jest, ale skor to, ci nase smoothie bude obsahovat dostatok vlakniny a ci tam nahodou nebude nejaky lepok alebo iny alergen, Uz neriesime to aby sme neboli vykoristovani nasimi zamestnavatelmi, ale skor to ako dosiahnut 4 hodinovy pracovny tyzden a aby nasa praca bola hlavne zaujimava a prispievala k zlepseniu sveta. Dokonca uz ani nie je cielom nebyt chory – dnes chceme dosiahnut „Skutocne fyzicke zdravie“ 🙂 WOW! Uzasny progres! Dnesne technologie nam generuju take neuveritelne bohatstvo a kapital, ze uz ani nie je potrebne podnikat kvoli zisku, ale ludia mozu podnikat s vyssim spolocenskymi cielmi…Perfektne kam sme sa dostali. Moja prababka pracovala ako sluzka u feudala a jej najvytuzenejsia potreba bola materialne zabezpecit svoje deti. A dnes, o 3 generacie dalej, sa jej pravnucata rozculuju nad nadmernou spotrebou igelitovych sackov alebo nad tym, ze niekto este stale nepochopil, prinosy holotropneho dychania 🙂 Krasne a perfektne…
Pre mna je cela tato teoria spiritualnej ekonomiky hlavne obrovskym zdrojom pokory a stastia z toho, kde sa dnes ako ludstvo nachadzame, a ze smerujeme milovymi krokmi k niecomu uzasnemu, co si dnes ani nevieme predstavit 🙂 Mozno o 100 rokov budu nejaki novi mladi idealisti taktiez rovnako hundrat na tu „tradiconalisticku spiritualnu ekonomiku“, ktora bude uz v roku 2100 rovnako prekonana ako je dnes prekonany tradicny kapitalizmus z 19 storocia 🙂 Len tak dalej!!!
Zpětné upozornění: Spirituálna ekonomika: Dvaja mladí košičania inšpirujú planétu - EuroEkonóm.sk