Rudolf Novák
(Výživový poradce s celostním přístupem ke stravě)

Jsem poradce pro výživu s celostním přístupem, který aplikuju jak na metabolismus klienta, tak na jednotlivé potraviny. Přidaná hodnota celostního pohledu v obou případech spočívá v tom, že propojuje vědecké metody západního světa s poznatky tradičních východních směrů prevence a léčby. A taky uznává, že na výživu má vliv celá řada dalších faktorů, jakými jsou například emoční stabilita člověka, stav mysli a další. Mým účelem je ale nejen lidem pomáhat k vysněné postavě, ale zároveň i upozorňovat na společenská témata týkající se stravy, která ovlivňují život nás všech. Palmový olej je jedno z témat, které mi už dlouho dobu leželo na srdci. Proto jsem se tomuto tématu začal věnovat aktivněji. Důvody, proč má nákup potravin obsahujících palmový olej doslova dopad na celou planetu jsem shrnul v e-booku 6 důvodů proč odmítnout palmový olej.

Z našeho rozhovoru

Rudo, začal bych tvou filozofií. Fyzické tělo považuješ jenom za jednu část existence člověka. Proto raději používáš označení „lidská bytost“. Říkáš, že nedílnou součástí toho, co dělá „člověka člověkem“, jsou i další „jemnější“ složky – mysl a duch. Muselo to chtít jistou dávku odvahy přijít hned na začátku kariéry s takovou filozofií. O to víc, že u tebe toto přesvědčení není jenom prázdná fráze, ale stavební kámen, na němž jsi založil svou práci…

Ano, jde o mé přesvědčení, které se postupem času ještě víc upevnilo.

Člověk je především duchovní bytost, která využívá své fyzické tělo a mysl na to, aby dokázala operovat v této fyzické realitě.

Když jsem se na začátku rozhodoval, jakým směrem se bude ubírat má praxe, řekl jsem si, že ohledně tohoto mého pohledu nebudu dělat žádné ústupky. Řekl jsem si, že mám na danou problematiku tento pohled, o kterém jsem přesvědčený. A tímto svým pohledem chci zároveň posouvat společnost dál.

Uvedeš nějaké konkrétní příklady, v čem je celostní pohled na výživu rozmanitější?

Celostní pohled se dá aplikovat jak na metabolismus klienta, tak na jednotlivé potraviny. Přidaná hodnota celostního pohledu v obou případech spočívá v tom, že propojuje vědecké metody západního světa s poznatky tradičních východních směrů prevence a léčby. A taky uznává, že na výživu má vliv celá řada dalších faktorů, jakými jsou například emoční stabilita člověka, stav mysli atd.

Jak může vypadat v praxi aplikace celostního pohledu na jednotlivé potraviny?

Jedním z příkladů je třeba využití principů tradiční čínské medicíny (TČM) při sestavování seznamu doporučovaných potravin pro klienty. Díky aplikaci TČM lze celkově harmonizovat jídelníček tak, že jsou v něm rovnoměrně zastoupeny jak potraviny s převažující kvalitou jin, tak potraviny s převažující kvalitou jang. Využitím ajurvédy lze zase vybrat vhodné potraviny dle toho, jak se to hodí pro příslušnou typologii klienta.

Co ještě navíc bere v potaz poradce s celostním přístupem k výživě?

Z celostního pohledu je důležité ptát se podrobněji i na běžný život klienta – jak se mu zrovna v životě daří, jak pravidelný má spánek, jakou má úroveň pohybu… Také považuju za důležité poučit klienta o různých emočních aspektech souvisejících se stravováním.

Co přesně máš na mysli?

Třeba nadměrné vylučování stresových hormonů během jídla má značný vliv na správnou funkci zažívacího ústrojenství. Sebezdravější jídlo ti může uškodit, pokud třeba zažiješ během jeho konzumace hádku s partnerem. Proto je moc důležité dbát na to, aby stravování probíhalo v příjemném a klidném prostředí. Celý proces konzumace jídla je vhodné podpořit i mnohonásobným žvýkáním jídla, což podporuje trávení a snižuje současně glykemický index jídla.

Co aktuálně považuješ za nejdůležitější principy při volbě vhodné stravy?

Z mého pohledu je nejdůležitější udržet jednoduchost ve stravování. Vůbec není nutné, aby běžný člověk poznal a studoval nutriční vlastnosti množství potravin. Mnohem důležitější je učit se víc pozorovat, jaké účinky vyvolávají jednotlivé potraviny konkrétně v jeho organizmu.

Ve výživě – stejně jako kdekoliv jinde – platí, že realita je vždy zčásti subjektivní – závisí na konkrétním člověku. Můžeš si přečíst stovky článků o „zázračných účincích“ jednotlivých potravin nebo doplňků na lidské tělo. Pokud se ale ty sám cítíš po snězení dané potraviny špatně, tak to pro tebe zázračná potravina nebo jídlo prostě není… Tělo vždy dává jasné signály, když se mu něco nelíbí. Musíš sám objevit svou vlastní pravdu…

Na blogu máš skvělý článek o tom, jak nakupování potravin obsahujících palmový olej přispívá k ničení deštných pralesů. Já v poslední době uvažuju o tom, že vlastně existují dva typy lidí, jež se aktivně zajímají o zdravou stravu. Ta první skupina si vybírá zdravé potraviny jenom dle toho, jaký blahodárný účinek můžou mít na jejich tělo. Ta druhá skupina kromě kladných účinků potraviny zvažuje i dopad svých voleb na životní prostředí. I tyto volby považují za důležitou součást svého zdravého stravování. 

Tvůj článek o palmovém oleji mi napovídá, že máš asi obdobný názor.

Chápu, že lidé nejdřív řeší při nákupu jenom to, jaký má daná potravina vliv na jejich tělo. Na druhé straně si ale myslím, že postupem času by měli dospět i k úvaze o environmentálních důsledcích svých voleb. Kromě otázky, jestli je daná potravina zdravá, by se měli časem sami začít tázat, jaký dopad má to, co kupuju, na naši planetu.

Konkrétně s palmovým olejem je to ale celé špatně, protože ten ani z výživového hlediska není vhodný. V potravinách se totiž často vyskytuje ve ztužené podobě. Tedy je to vlastně taková dvojitá rána – pro zdraví člověka i pro planetu :/

A máš kromě palmového oleje i nějaké další potraviny, které nekupuješ vysloveně kvůli zmíněným negativním důsledkům na naše životní prostředí?

Ze zdravých potravin se snažím omezit kupování kakaa a banánů kvůli už jmenovaným důsledkům jejich pěstování na kácení deštných pralesů.

Nekupuji produkty od velkých korporací jako Nestlé nebo Kraft Foods. Tyto korporace nesou velkou část spoluodpovědnosti za současný stav deštných pralesů. Lidi si neuvědomují, jak velkou moc mají ve svých rukách. Vnímají se spíš jako mravenci. Ale pravda je taková, že i korporace jsou vlastně zcela závislé na nich. Kdyby se spotřebitelé ze dne na den rozhodli nekupovat jejich výrobky, tak …

Taky se obrovským obloukem snažím vyhnout geneticky modifikovaným potravinám.

A daří se ti identifikovat GMO potraviny v obchodě?

Evropská unie to trochu ztěžuje. Pokud mají totiž potraviny do 0,9 % geneticky modifikované složky, výrobce informaci o genetické úpravě ani uvádět nemusí. Nejproblematičtější potravinou v tomto ohledu je sója, kde se odhaduje, že až 90 % vypěstované sóji ve světě je geneticky modifikováno. Takže jedinou jistotu – zejména pak u sóji – vlastně představují bio potraviny.

Celý rozhovor s Rudym Novákem najdete na našich stránkách v rubrice Rozhovory.