Vědomé partnerství: vztah je příležitost k nahlédnutí do hlubší úrovně vlastních stínů

Vyslechnout si názor nezúčastněného člověka může být při probíhajících neshodách nebo například při dlouhodobé stagnaci velmi cenné. Někdy je totiž velmi náročné vnímat osobní témata jasně. Ve hře je mnoho silných emocí, které zastiňují realitu jako kouřové sklo. Partneři snadno zabřednou do bludného kruhu projekcí a obviňování, jsou přesvědčeni o „své“ pravdě a moc jim nedochází, že ta pravda je pokroucená. O tom je část naší práce. Vnášíme do situací náš vhled a tím větší jasnost. Přivedeme oba partnery od destruktivních projekcí zpět před zrcadlo vlastních témat, což nemusí být příjemné, ale přinese očekávaný posun a ve vztahu obnoví prostředí, v němž může kvést intimita a láska.

Nedávno jsme na našem blogu psali o tom, jak si přitáhnout spřízněnou duši. Marie na základě své vlastní životní zkušenosti doporučila všem svobodným lidem začít od sebe. Tvrdí, že naše vnitřní práce je pro náš partnerský vztah mnohem důležitější, jak se domníváme. Co si o tom myslíš?

Rozhodně ano. Vnější bývá odraz vnitřního a proto je třeba se na zralé partnerství připravit, aby vůbec mohlo přijít. Pokud nějaký silný vztah přijde, tu přípravu člověk hodně ocení, protože to většinou odstartuje posun do mnohem hlubších úrovní poznání a to je pořádná jízda. Lidé se modlí za duchovní partnery a spřízněné duše, ale možná jim nedochází, že se vlastně modlí za poznání hlubší úrovně Lásky. A Láska je někdy jako divoký oheň. V takovém ohni začnou hořet mnohé zbytky lživých představ a člověk nahlédne hlubší úrovně vlastních stínů. Může to být dřina …
odměněná sladkými plody 🙂

Ještě nikdy v celé historii lidstva nebylo snadnější propojit se s lidmi po celém světě. Množství sociálních sítí a zoznamek vytváří široké pole možností pro navázání vztahu. Vzdálenost a častokrát ani jazyk již nejsou překážkou. Navzdory tomu se množstvu lidí po celém světě pořád nedaří najít svou spřízněnou duší. Kde dle Tebe, Nammo, nastalo selhání?

Lidé celkově ztrácí schopnost navazovat zdravé vztahy. Děje se to díky nevědomým úrovním strachu, díky nimž se uzavírají do bezpečných nedotknutelných ulit.

Lidé se potkávají a přitom zůstávají setkáním nedotčeni.

Když už se dva lidé setkají a mají třeba i dobré záměry, do hry vstoupí jejich zraněnost a pokud nemají průpravu jak s tím pracovat, vztah často brzy skončí. Je to stav současné společnosti. Není snadné být s partnerem opravdu intimní. Jde to hluboko a jde to do citlivých míst. Právě proto je vědomé partnerství mocný prostředek duchovního růstu.

„Někteří lidé jsou sami a nemohou najít vztah, protože se na úrovni duše rozhodli dozrát do stavu naplnění „sebou samým“. Jsou to bytosti, které si dobře uvědomují, jak snadné je upadnout do snahy naplnit vlastní díry partnerem, což je rozšířený druh závislosti. Takové duše si z vyšších rovin zablokují možnost partnerství až do chvíle než více rozvinou schopnost „být sám“ a být spokojený/ naplněný. Jakmile zkouškou projdou, mohou se stát opravdu skvělými partnery“, dodává Kushi, Nammova manželka.

V každém partnerském vztahu se někdy schyluje k bouři. Jaké kvality muže a ženy jsou dle Tvé zkušenosti nejčastějším zdrojem partnerských konfliktů?

Hm. Řekl bych, že celkově jde o nezralost. Lidé jsou jako děti. Myslí především na sebe samé a tak vnímají druhé lidi jako prostředek, jak něčeho dosáhnout. Tato nezralost se zároveň projevuje jako neochota setkat se s vlastním zraněním a tak se i vztah a partner stávají jakousi náplastí přes něco, co nemá být viděno. Tyto motivace jsou většinou nevědomé a mnoho lidí by to popřelo. Výsledkem jsou boje. Aby vztah kvetl a otevřel se prostor pro důvěru a intimitu, musí být tato lidská vlastnost alespoň trochu vědomě uchopená.

Jak do stínu svítí světlo vědomí, postupem času partneři zjistí, že někdy dokážou vyjít tomu druhému vstříc v nesobeckém aktu dávání nebo spíš obdarování. Takový akt přináší do vztahu zcela nový rozměr Lásky a otevírá ho novým možnostem. Oba se cítí vedle sebe více v bezpečí a jsou schopni se otevřít hlubší úrovni vlastní zraněnosti. To umožní další léčení, v němž se mohou partneři vzájemně podpořit.

Jak s tím pracovat? Jak se rozvíjet, abychom směřovali k prohloubení vzájemného porozumění, nikoliv k partnerským neshodám? 

V první řadě je třeba nahlédnout do stínových lidských tendencí a uznat je. Všichni je v sobě máme, dokud je neproměníme a ta zprvu hořká sebereflexe je nutná. Máme tendence druhého vlastnit, sytit se jím, manipulovat, ovládat, trápit atd. Když začnou být vidět, je možné o nich v rámci vztahu otevřeně mluvit a zpracovat stud, který se spolu s nimi objeví. Když jsou stíny na světle, začnou mizet a může je nahradit vztahování se, které je láskyplnější. Prakticky to znamená, že se partneři uvidí v slzách, uvidí se ve strachu a to přinese obrovské prohloubení. Potom už nemáte před tím druhým co schovávat. Víte, jaká je to úleva? Máte milence a také toho nejintimnějšího parťáka do života! Oba hodně vyrostou a hodně se toho naučí.

My ženy jsme od přírody díky své cyklickosti komplikované bytosti. V průběhu měsíce dokážeme „vystřídat“ několik nálad. To, co mnozí muži považují za rozmar ženské povahy je ve skutečnosti přirozenou součástí každé ženy. Nakolik považuješ za důležité, aby se muž obeznámil s cyklem ženy a snažil se tak své ženě o něco víc porozumět?

Celkově je dobré, aby se partneři naučili rozumět sobě navzájem. O ženském cyklu se hodně mluví a je to pouze určitá rovina života, kterou je dobré poznat a respektovat.

„Čím víc je žena ukotvena ve své esenci, tím více se hormonální vlivy zjemňují a žena má možnost se rozhodnout, jak moc ji budou tyto cykly ovlivňovat. Každý člověk má svůj určitý cyklus. Každý člověk je trochu jiný, každý vztah je trochu jiný“, dodává Kushi.

Když se sám někdy dostaneš se svou partnerkou do konfliktu, jak se to snažíš vyřešit? Jak bys doporučil jiným mužům řešit neshody v partnerství?

Dobrá otázka. Víš, my už se do konfliktu moc často nedostáváme, a když už, tak je to otázka minut než se to celé rozpustí.  Je to právě proto, že jsme některé věci hodně hluboce nahlédli a uchopili. Je za tím obrovské úsilí a hodně práce. Nebylo to tak v mém životě zdaleka vždy. Do vztahu s Kushi jsem už přišel dobře rozpracovaný a připravený udělat další krok. Vstupem do vztahu s ní se uvolnilo obrovské množství Lásky a začalo nás to neúprosně vést k větší pravdivosti. Donutilo nás to podívat se na ta opravdu citlivá místečka v nás. Konflikty přirozeně vznikaly, protože toho bylo na nás hodně. Připadalo (a vlastně stále nám to připadá) jako zasvěcení do úplně nové formy partnerského vztahu … něco, co není ve světě moc vidět. A tady se dostávám k odpovědi.

Cesta je stejná pro muže i ženu. Oba potřebují dobře pochopit, JAK konflikt vzniká. Potřebují uvidět svá zraněná místa a jejich stínové projevy. Tyto projevy potřebují ovládnout, aby jejich destruktivní vliv ve vztahu ustal. Zraněná místa potřebují uzdravit. To vyžaduje velkou sílu, odvahu a sebereflexi.  Já jsem vždycky v Srdci cítil, že mě zajímá pravda. A ohromně mě podpořila naše sdílená Láska, protože jsem od začátku věděl, že pro Kushi a tenhle vztah udělám VŠECHNO, co je v mých silách. V předešlých vztazích to zdaleka tak nebylo a proto jsem ani nebyl tolik motivovaný některé moje stínové projevy opravdu utnout, přestože jsem je již viděl. Je to rozšířená věc.

Lidé často dobře vědí, co je třeba, ale chybí jim odhodlání. Oba ve vztahu se mohou opřít o svoje rozhodnutí milovat, manifestovat lásku a to jim dá větší sílu postavit se vlastnímu stínu, říct dost destruktivním vzorcům jednání a vztahování se. Jak partneři vidí odhodlání toho druhého, vzniká mezi nimi obrovská důvěra a intimita se mocně prohlubuje. Velmi důležitá je komunikace a umění nevyhýbání se. Umění nevyhýbání se znamená vyložit karty na stůl, i když je to těžké. Znamená to čelit vlastní bolesti a strachu a být ochotný se tak ukázat partnerce.

S údivem zjišťujeme, jak málo spolu partneři mluví a kolik toho skrývají. Jak se spolu potom mohou hluboce pomilovat? Mohou opravdu? Vím, je to velké sousto a právě proto nabízíme podporu.

Každý člověk přirozeně zažívá celou škálu emocí. Občas cítíme hněv či zlost a jejich potlačování není zrovna nejlepší službou, kterou můžeme svému zdraví prokázat. Jak projevit tyto emoce bez toho, abychom tím neškodili vlastnímu partnerovi a nezpůsobili zbytečné konflikty ve vztahu?

Hmm. Začnu takto. V oblasti partnerství se hodně mluví o otevřeném vyjadřování emocí ať jsou jakékoliv, hlavně co se žen týče. Tento přístup vychází z toho, že většina lidí žije ve vysokém stupni vnitřního potlačení, což je fakt. Když takový člověk začne projevovat to, co v něm bylo roky zamčené, přinese to velkou živost a to má mnoho pozitivních dopadů. Nicméně to také může být velmi zavádějící a časem člověk zjistí, že zdaleka ne všechny jeho projevy jsou tak autentické jak si ze začátku myslel a zdaleka ne všechny takové projevy opravdu podporují ve vztahu rozkvět Lásky. Časem tak přijde další etapa, kterou nazýváme kultivace umění rozlišování. V mém životě byla hodně divoká období, která mne o tomto poučila.

Co se vyjadřování nabitých, potenciálně zraňujících emocí týče my s Kushi rádi používáme něco, čemu říkáme řízená katarze. Příklad? Když ten druhý udělá něco, co spustí vzpomínky na válcování v dětství, vyvolá to často vztek. My s Kushi dobře víme, že se to toho druhého netýká, a někdy si takovou řízenou katarzí ulevíme. Vyplazujeme na sebe jazyk a vyjadřujeme přesně to, co jsme jako děti nemohli. Hodně se tím bavíme a zároveň je to léčivé. Neřveme na sebe. Zjistili jsme, že to k ničemu není. Vědomou hrou je možné vyjádřit všechno, aniž by to bylo poškozující. To je však ideální řešení, ne vždy je toho člověk schopný, protože jak víte a jak už jsem říkal, některá místečka jsou obzvlášť citlivá. Ještě bych rád dodal, že pod vztekem je často schovaná bolest. Je skvělé nestydět se před tím druhým hluboce plakat, když to přijde. Já jsem před Kushi pustil už hodně slz. Vzteklé tendence se v nich rozpouští.

Co je dle Tebe esencí zdravého a láskou naplněného vztahu?

Poznání esence, pravdy o sobě, což vede k rozkvětu lásky. Sebestředné tendence pak mizí a ze vztahu se může stát prostor vzájemného obdarovávání se. Před dvěma lety jsem se s indiánskou dýmkou na jednom chorvatském ostrově modlil za poznání opravdové Lásky. No, cestu to odstartovalo dramatickou a to jsem do té doby už lecčíms prošel. Teď mám vedle sebe ženu, kterou z celého Srdce miluju – s tím vstávám a s tím chodím spát. Jsem vděčný!

Děkujeme Nammovi za rozhovor.