Destruktivní vliv konzumace palmového oleje na naši planetu jsem si poprvé uvědomil poté, co jsem asi před rokem na internetu zhlédl video-záběry hořících pralesů Indonésie – důsledek rozšiřování plantáží palmy olejné formou vypalování lesnatých ploch. Toto téma mě ale zasáhlo s plnou intenzitou až na mých cestách Jihovýchodní Asií. Nejvíc se mě dotkl zážitek během návštěvy národního parku Khao Sok rozprostírajícího se na jihu Thajska. Vidět „skutečný“ deštný prales byl jeden z mých velkých snů, takže jsem se na tuto výpravu moc těšil. O to víc, že lesy v této oblasti tvoří jeden z nejstarších souvislých pásů deštného pralesa na naší zeměkouli.
Čím více jsme se autobusem blížili k parku Khao Sok, tím častěji jsem vykukoval z oken v naději, že se přede mnou už každou chvíli vynoří pralesy. A pralesy pořád nikde… Místo nich jenom jednotvárné plantáže s palmou olejnou a kaučukem, kam jen mé oko dohlédlo. Má netrpělivost se zvyšovala. Tak kde jsou ty pralesy? Druhý den na cestě do národního parku jsem zjistil, že původní vegetaci domácí uchovali skutečně jenom v nejužší oblasti samotného národního parku. Tato osobní a bezprostřední zkušenost s masivními rozměry odlesňování a ničení původních lesních ekosystémů kvůli palmě olejné mě zasáhla.
V hlavě se mi vynořila naléhavá otázka:
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
„Co s tím můžu udělat já? Co s tím může udělat kdokoliv, kdo smýšlí jako uvědomělý spotřebitel, globální občan a milovník přírody?“
Stejné otázky si před časem položil i můj kamarád Rudy Novák – lifestyle kouč a expert na celostní výživu. Výsledkem je jeho zajímavý e-book „6 důvodů, proč odmítnout palmový olej“, který si můžete stáhnout na jeho stránkách. Rudy celou problematiku vnímá z pohledu uvědomělého spotřebitele. Já už zase trochu vím, „jak to v Asii chodí“. Tady je náš rozhovor o všem, co je důležité vědět, pokud vám není globální problém palmového oleje lhostejný.
Nádherné ráno v národním parku Khao Sok, kde se nachází jeden z nejstarších souvislých pásů deštného pralesa na Zemi. Khao Sok také čelí masivnímu odlesňování kvůli palmě olejné.
Produkce palmového oleje v širších souvislostech
Rudy, který z 6 důvodů, proč nejíst palmový olej, jež popisuješ ve svém stejnojmenném e-booku, považuješ ty osobně za ten nejzásadnější a proč?
Těžko vypíchnout pouze jeden z nich, protože jsem e-book psal se záměrem, aby si lidé uvědomili právě provázanost těchto důvodů a podívali se tak na celý problém komplexně. Ale dobře. Za nejzásadnější považuji hned ten první uváděný v e-booku – kácení deštných pralesů. To je důvod, od kterého se v podstatě odvíjí všechny ostatní. V přírodě si často odpočinu a načerpám síly. Právě proto mě tento problém trápí nejvíce. Každý člověk dokáže rozpoznat, co je čin podporující přežití lidstva, nebo co naopak vede k jeho destrukci. Z dlouhodobých výsledků a pozorování můžeme vyvodit, že kácení pralesů k ničemu prosperujícímu pro lidstvo nevede. Jedná se tedy o velmi destruktivní čin.
Lifestyle kouč Rudolf Novák: Téma palmového oleje mě trápilo už delší dobu a proto jsem se vám rozhodl předat tyto cenné informace. Jde o největší ekologickou katastrofu na naší planetě a přesto o ní až do nedávna nikdo nemluvil…
Ve svém e-booku radíš českým spotřebitelům bojkotovat zboží, které obsahuje palmový olej. Dle mě to ale není tak jednoduché… Tady je můj pohled:
Milan: Palmový olej sám o sobě není největším nepřítelem. Problémem je spíš způsob, jakým se dnes pěstuje, distribuuje a prodává. Abych to blíž vysvětlil, z ekonomického hlediska se palmový olej jeví jako více než efektivní. Sklizeň palmového oleje na jeden hektar je 4–10krát větší než v případě jiných rostlinných olejů (včetně např. sójového). Palmový olej dnes reprezentuje téměř 40 procent světové produkce pokrmového oleje, ale jeho pěstování zabírá jenom 5 % světové plochy, na níž se olej pěstuje. To znamená víc vyprodukovaného oleje na menší ploše. Pokud bychom tedy hypoteticky přestali pěstovat palmu olejnou, jednoduše bychom nasměrovali produkci oleje na jiné rostliny. Palma olejná ale umožňuje produkovat na stejné ploše mnohem víc oleje než jiné olejniny, čímž de facto šetří plochu (přírodní zdroje).
Větší část environmentalistů proto dnes vidí cestu spíš ve změně systému výroby, distribuce a produkce palmového oleje, než v ukončení jeho pěstování. Dnes probíhá globální program za vytvoření trvale udržitelné produkce palmového oleje (tzv. Kulatý stůl za udržitelný palmový olej, angl. Roundtable on Sustainable Palm Oil (RSPO), který je zaměřen na vnesení udržitelnosti do celého řetězce od sázení palmy olejné až po prodej zboží, jež obsahuje palmový olej.
Co tedy říkáš na tvrzení, že generální bojkot palmového oleje (sám o sobě) problém nevyřeší? Kde vidíš cestu ty?
Ano, souhlasím, že přechod na jiné rostliny není nejlepším řešením. V ideálním světě si představuji, že každý bude nakupovat především lokálně a bez použití potravin, které neškodí jak našim tělům samotným, ale také svou distribucí přírodě. Především zaměření se na lokální oleje (slunečnicový, řepkový) například tady pro nás v Evropě může být klíčové. V Asii je situace poněkud složitější.
Ano, z toho, co vidím každý den, mi je jasné, že prakticky celá Jihovýchodní Asie vaří na „palmáči“, jelikož jde o nejlevnější alternativu. Není reálné očekávat, že spotřeba palmového oleje tady klesne, spíš naopak. Souhlasím ale s tebou, že nás Evropany skutečně vůbec nic nenutí, abychom využívali palmový olej.
Dovážet něco z druhého konce planety skutečně není dlouhodobě udržitelné. Smutným faktem samozřejmě je, že v současnosti neexistuje levnější alternativa k palmovému oleji a na to korporace slyší…
Ano, jak píšeš ve svém e-booku, palmový olej se dnes nachází prakticky všude – v sušenkách, šampónech, mýdlech, kosmetických přípravcích, zubních pastách… dnešní spotřebitel musí spíš vyvinout značné úsilí, aby se mu vůbec povedlo palmovému oleji vyhnout. Četl jsem, že v průměrném americkém supermarketu palmový olej obsahuje dokonce polovina zboží.
Pojďme si tedy spíše položit otázku, jestli je možné vůbec nepoužívat tento olej v různých výrobcích a pohonech. Např. používání fosilních paliv (a tedy i přimíchávání palmového oleje) je v 21. století dost smutné. Již od začátku 20. století zde existují elektromobily a další zařízení na tzv. volnou energii a pouze lobby olejářských společností zabraňuje jejich většímu rozšíření. Konzumace různých sušenek je také založena pouze na našich závislostech na bílém cukru. V kosmetice existuje také spousta přírodních alternativ, kde použití ropy nebo olejů také není potřebné.
Jaké zdroje doporučuješ těm, kdo mají zájem získat co nejobjektivnější informace o problematice palmového oleje?
Nejlepším zdrojem se podle mě vždy stává vlastní pozorování a zkušenost. Tedy nejlepším zdrojem je přímo navštívit Indonésii, Jižní Ameriku a další místa a přímo navštívit palmové plantáže a pobavit se s místními lidmi a na vlastní oči vidět celý proces. Kdo tu možnost nemá, tak doporučuji zhlédnout český dokument „Zelená poušť“ nebo francouzské dokumenty „Indonésie: Zkáza kvůli palmovému oleji“ a „Green“.
Já bych k tomu ještě přidal volně dostupný dokument Lea DiCapria „Before the Flood“.
Milan: Tento dokument zachycuje jeden rok života herce Lea Di Capria, během něhož jako posel míru OSN cestoval po celém světě a hledal důkazy pro začínající globální klimatické změny způsobené člověkem. Byl také v Indonésii, kde sledoval proces odlesňování kvůli rozšiřování plantáží. Šíření tohoto filmu se prý dokonce indonéská vláda snaží ve své zemi zabránit…
Palmový olej a jeho environmentální dopady jsou typickou ukázkou tématu, které prostě vyžaduje globální myšlení. Jak popisuju v článku o významu Efektu nadhledu, dnes bohužel většina lidí vůbec nemyslí globálně. To, co se děje na opačném konci planety, berou jenom jako vzdálený šum… Jak lze dle tebe probudit u lidí zájem o globální témata? Můžeš poradit třeba něco z vlastní zkušenosti?
Většina lidstva prostě bohužel ještě spí. Zajímá je pouze vlastní přežití a maximálně přežití rodiny a blízkých. Jsou pohlceni ve svých vlastních problémech a o problémy společnosti už se nezajímají. Když už zajímají, tak mají pocit, že s tím nic nezmůžou. Dělají práci, která je nebaví, a jejich duchovní život je na bodě mrazu.
Pak je zde pár probuzených bytostí, kteří si uvědomují, že s tímto světem něco není v pořádku. A to jsou ve skutečnosti ti jediní, kteří ho mohou celý změnit! S navýšením vědomostí a vědomí člověku stoupá zároveň zodpovědnost za svůj život i své okolí. To si musí ti schopní a probuzení lidé uvědomit. Cestu tedy vidím v tom, že se z těchto lidí stanou vědomí leadři, kteří na tato globální témata budou upozorňovat.
Většina společnosti funguje tak, že věří autoritám v oboru nebo svým vzorům (umělci, sportovci). V momentě, kdy se z autorit a vzorů stanou vědomí leadři s čistým záměrem pomoci společnosti, tato planeta bude vzkvétat a prosperovat.
Co můžeš udělat ty?
Tady je 5 způsobů, jak můžeš přispět k řešení problému palmového oleje:
- To nejdůležitější na začátek: ukaž, že jsi tím, komu „to není jedno“ – sdílej tyto informace se svou komunitou. Čím více lidí se s problémem palmového oleje seznámí, tím větší šance na jeho řešení se otevírá na globální úrovni. Nadnárodní potravinové korporace jako např. Nestlé nebo Unilever musí cítit silný tlak veřejnosti, aby postupně skončily s odběrem palmového oleje z neudržitelných zdrojů (farmáři, jež využívají destruktivní praktiky při výrobě a zpracování palmového oleje).
- Pamatuj si, že spotřebitelé mají v rukách veškerou moc. Nauč se proto palmovému oleji vyhýbat. Čti obaly potravin. Výrobci totiž musejí na obalech svých výrobků uvádět informaci týkající se obsahu palmového oleje (v minulosti stačilo, když bylo na obalech uvedeno např. „rostlinný tuk“).
- Kritizuj výrobce – nahlas. Nechceš se vzdát výrobku určité značky, který obsahuje palmový olej? Napiš výrobci! Napiš mu, jak moc se ti nelíbí, že pořád využívá palmový olej (udělej to třeba na jeho facebookové stránce, tak aby to vidělo co nejvíc lidí).
- Podpoř činnost našinců (jednotlivců i organizací), kteří se aktivně zasazují v boji proti odlesňovaní naší planety kvůli palmovému oleji. Stáhl sis třeba e-book „6 důvodů, proč odmítnout palmový olej“?
- Kolik online peticí za záchranu deštných pralesů jsi už podepsal? Online petice s milióny signatářů z různých zemí jsou dobrým argumentem mezinárodních ochranářských organizací při vytváření tlaku na odpovědné tvůrce legislativy v příslušných zemích, kde se palma olejná pěstuje.
Jde zkrátka o to, jak změnit pravidla hry. Potřebujeme, aby se obraz zelených plic naší planety objevil v mysli co nejvíce lidí ještě předtím, než se objeví palmový olej v jejich nákupních taškách nebo palivových nádržích.
Jsi stejně jako my zapálen pro ochranu lesů a udržitelný životní styl? Pak budeme rádi, když se podíváš na další naše články v kategorii Ekologie.
Jde zkrátka o to, jak změnit pravidla hry. Potřebujeme, aby se obraz zelených plic naší planety objevil v mysli co nejvíce lidí ještě předtím, než se objeví palmový olej v jejich nákupních taškách nebo palivových nádržích.
