Docenění vlivu ročních období na organismus člověka je jedním z důležitých principů ajurvédy. Dle této prastaré indické nauky o životě rytmus přírody zásadním způsobem ovlivňuje náš vlastní biorytmus. Vesmír (makrokosmos) funguje v pravidelných biologických rytmech a tyto rytmy nevyhnutelně ovlivňují všechny jeho jednotlivé části – tedy i naše těla (mikrokosmos). Podaří-li se nám přizpůsobit vlastní rytmus rytmu ročních období, budeme si vést dobře. Zakusíme vitalitu a větší pocit celistvosti – nebo jak tomu říkáme my – pocit hlubokého zdraví.
„Žádná věda, ta ajurvéda,“ říkáte si možná… Faktem ale je, že se na tento základní princip prevence (zejména ve městech) zcela běžně zapomíná.
A proč tomu tak je, ptám se?
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
I. Proč ve městech zapomínáme přizpůsobit život změnám ročních období?
Myslím si, že se ve městech cítíme tak nějak víc „odděleni“ od toho, co se děje v okolní přírodě. Zvykli jsme si, že jsme od okolního světa (přírody) odděleni stěnami budov nebo alespoň skly aut. Celé dny prosedíme uvnitř kanceláří. A faktem je, že i když se konečně dostaneme „ven“, jsme stejně většinou uvnitř… 🙂 V kavárně, v nákupním centru, v obýváku na návštěvě… Že se zima blíží, se mnohým z nás „daří“ identifikovat spíš díky přenastavení hodinek na zimní čas. A skutečnost, že je zima už tady, si ve městech uvědomujeme spíš pohledem do kalendáře nebo díky listopadové vánoční výzdobě v nákupních centrech. Na reálné vypozorování změn, které se dějí v přírodě, čas nezůstává…
A i když si nakonec přece jenom uvědomíme, že zima je tady,nepřizpůsobíme této změně svůj životní styl. Protože neradi měníme oblíbený životní styl, když k tomu ve městech vlastně nejsme nuceni…
Letního komfortu máme ve městech dostatek během celého roku. Proto si třeba v zimě dopřejeme chlazené nápoje ve stejné míře jako kdykoliv jindy. Konzumujeme zmrzliny nebo ledové saláty. Oblékáme se nalehko, protože to je jenom na cestu k autu nebo z auta…
Zima přináší zamračené a tmavé nebe. Počasí je chladné a těžkopádné. Navzdory tomuto zpomalení přírody se ve městech tempo nijak nezpomaluje… Ba dokonce jsme možná ještě rychlejší. Vše v práci je třeba zmáknout a dodělat NEJPOZDĚJI do 23. 12. Dále sehnat dárky. Nakoupit všechno to jídlo. A někde mezitím vyzdobit stromek. Pak to pořádně roztočit na Štěpána a kousek sil nechat i na Silvestra. Naladit se na rytmy přírody – kdy… ??? 🙂
Tahle to ale nemusí vypadat. Věříme, že právě ajurvédská prevence je jednou z osvědčených cest pro každého, kdo má zájem prožít zimu jinak. Víc přírodně… Pro změnu můžeme zimní období pojmout přesně tak, jak je to vidět v přírodě (a jak to učí ajurvéda) – jako příležitost pro uzemnění, oddych, sebereflexi a shromáždění vitality pro další období.
II. Co se děje v zimě venku (a v nás) z pohledu ajurvédy?
Na tuto otázku jsme hledali a našli užitečné odpovědi u dvou odbornic na ajurvédu – dvou Michael:) Miška Jarolímová je mladou nadšenkyní ajurvédské léčby a diagnostiky. Víc si už zjistíte sami – zkuste se podívat, kdo se skrývá pod jménem Ajurveda Guru 🙂 S Michaelou Ferancovou – dětskou lékařkou, která ukazuje cesty k celostnímu pohledu na medicínu – se zase můžete seznámit kliknutím na její stránky celostnimedicina-ajurveda.cz.
Zimu přirozeně doprovází celkové „ztěžknutí“ počasí – chlad, oblačno, sychravost. Vstupujeme do období životního principu kapha. Uvedené kvality kapha bychom se měli pokoušet vyvažovat. S tím souhlasí i Michaela Ferancová.
„V zimě se život na celé planetě zpomalí,“ píše. „Na mnoha místech je chladno, vlhko, pochmurno až těžko. To jsou všechno kvality, které provokují kaphu. Chlad patří kromě kaphy také k vátě, takže váta a kapha dóša mají v zimě větší tendenci vybočovat z rovnováhy.“
Jak je vidět, bez znalosti vlastní dóši (a principu dóší jako stavebních kamenů přírody) se nepohnete, chcete-li naplno uplatnit principy ajurvédské prevence. Pořád nevíte, jakým jste typem z hlediska ajurvédy? Pak se nejdřív podívejte na náš článek o tělesných typech z hlediska ajurvédy. A pak se otestujte. Docela podrobný dóša test najdete i na stránkách Mišky Jarolímové.
Lidé s odlišnými nerovnováhami dóša by měli uplatňovat z části odlišné postupy prevence, chtějí-li si v zimě uchovat vitalitu a energii. Na druhé straně se některé principy dají uplatnit pro všechny dóši ve stejné míře.
A právě o těchto společných zásadách je první díl tohoto článku. A teď už pojďme na to!
III. Jaká jsou obecná doporučení ajurvédy k dennímu režimu v zimním období?
Nejdřív jsme se zeptali Michaely Ferancové, která nám poslala hodně užitečných a rychle aplikovatelných informací. Čtěte níž.
„V zimním období stačí vstávat kolem 7 hodiny ranní. Pak následuje běžná hygiena. Čištění zubů se doporučuje pastou obsahující zahřívací byliny. Je vhodná také očista jazyka. Dutinu ústní lze vypláchnout teplým sezamovým olejem a provést masáž dásní.“
Můžete uvést konkrétní příklady vhodných zahřívacích bylin pro čištění zubů v zimě?
„Například hřebíček, skořice a lékořice. Tyto zahřívací byliny mimo jiné obsahují i ajurvédské zubní pasty…většinou v podobě olejů.“
Co dál?
„Poté nalačno vypít sklenici teplé vody, jenž stimuluje vyprazdňování. Neměla by chybět automasáž celého těla teplým sezamovým olejem, poté teplá sprcha. Po vyprázdnění a sprše je dobré zařadit cvičení, nejlépe jógu, ukončenou pranajámou. Pak následuje snídaně a běžné denní aktivity.“
Jaké jógové cviky doporučujte v zimním období?
„Cvičí se asány (pozice), které pomáhají otvírat hrudník, hrtan a postranní dutiny (sinusy). Dochází k uvolňování a posouvání hlenů z dýchacích cest, což je prospěšné pro kaphu. Doporučuje se:
- pozdrav slunci (cvičí se dynamicky pro zahřátí),
- svíčka nebo stoj na hlavě,
- motýlek (uvolňuje a prokrvuje kyčelní klouby, přípravná pozice pro meditaci),
- lotos (sed pro meditaci)
- most (zlepšuje držení těla, posiluje svaly a zlepšuje dýchání),
- ryba, lev a člun jsou asány jenž zlepšují funkci hlasivek a výslovnost,
- velbloud (posiluje pánevní dno),
- pranajáma (dechové cvičení, kdy je nádech i výdech vždy jednou nosní dírkou, více variant).“
A co režim v dalších částech dne?
„Oběd se doporučuje kolem poledne a večeře mezi 17 a 19 hod. Závěr dne patří večerní hygieně a spánku, jenž v zimním období může být později, mezi 22 – 23 hod. Přes den ani po obědě není dobré spát, zvyšuje se kapha.“
A jaká jsou další obecná doporučení pro kompenzaci zvýšeného vlivu kaphy v zimním období?
„V zimním období je přirozené přebývat v dostatečně vytopených místnostech, není nutné se nutit vydržet v chladu. Přirozeností je teplé oblečení, čepice, šála (dostatečné zahalení uší a krku). Mezi vhodné barvy zimního oblečení patří zahřívací červená a oranžová.
Někteří lidé převážně typu váta a kapha nebo staří lidé se mohou díky pochmurnému, tmavému počasí a nedostatku slunečního svitu dostat do nerovnováhy. Projeví se u nich deprese a trpí osamělostí. Obecně je, ale zima zdravím obdobím. Lidé, jenž jsou v rovnováze, se cítí silní, zdraví, vitální a plní energie. Zima je také nejlepším obdobím pro sexuální aktivitu.“
A stejnou otázku jsme položili i Míše Jarolímové. Miško, je ještě něco, co bys ráda doplnila? Co máš vyzkoušené Ty a co (v zimě) funguje na každého bez rozdílu typologie?
„Jsou to zejména dvě věci – delší přestávky a teplo, hlavně to citové.
K prvnímu bych napsala asi tolik, že veškerá příroda (včetně člověka) dosahuje v závěru roku hranice svých sil. Stromy olysají, půda je neúrodná a holá… a od člověka nelze očekávat, že bude mít stejný elán jako v létě. Nemusí to však nutně znamenat zazimovat se na peci. Ani to v dnešní době moc nejde. Úplně postačí dopřát si o něco delší přestávky na 3 základní jídla denně – snídani, oběd a večeři. Také trochu pomaleji chodit. Nechat si protentokrát ujet tramvaj, stejně za minutku přifrčí další. Víc knih, filmů a posezení s přáteli. To je realizovatelné.
A co se týká toho tepla… ani nejajurvédštější ze všech prohřívajících ájurvédských jídelníčků nezahřeje tak spolehlivě jako vědomí, že dáváte lásku, radost a pochopení a stejnou měrou je i přijímáte. 🙂 …“
Hezký odkaz před nastávajícím „Christmas Madness“, nemyslíte? 🙂 My si teda rozhodně necháme poradit. Zdraví je přece i o životním tempu. Tak tolik nespěchejte. Vlastně rovnou teď zpomalte. A dopřejte si ajurvédskou zimu…
V dalším článku se s oběma Michaelami podíváme blíž na stravování během zimního období dle ajruvédy. Uvedeme jak obecná doporučení pro všechny tělesné typy, tak i rady ušité na míru pro jednotlivé dóši. Rovněž si promluvíme o dalších užitečných procedurách pro jednotlivé dóši.
Související články:
>>> Zimní speciál (díl II.): Jak zlepšit kvalitu zdraví v zimě s pomocí ajurvédské stravy a dalších procedur – typy od odbornic
>>> Revitalizace fyzického těla (6. díl): Jakým tělesným typem jste dle ajurvédy?
