V druhém dílu zimního speciálu se přesuneme od obecných principů ajurvédské prevence ke konkrétním doporučením ohledně denního režimu v zimě z hlediska ajurvédy. Cenné informace nám poskytly – stejně jako v prvním dílu – dvě odbornice na ajurvédu, které spojují kromě nadšení z ajurvédy i stejná jména. Michaela Jarolímová a Michalea Ferancová. Hned v úvodu druhého dílu je dobré zdůraznit, že níže uvedené rady budete moci plnohodnotně využít jenom v případě, že znáte svou individuální konstituci z hlediska ajurvédy.
Nicméně aby nikdo neklikl na tento článek zbytečně, přeci jenom existují určité zásady denního režimu a stravování společné pro všechny z hlediska ajurvédy;-)
I. Obecná doporučení ohledně stravování dle ajruvédy v zimě
Tyto zásady pro nás shrnula Michaela Ferancová následovně:
FILTRUJ VODU BEZ PLASTŮ
s Binchio aktivním uhlím špičkové kvality, které absorbuje z vody chlór a další nečistoty. Udělej další krůček pro zdravější planetu.
Vlivem chladu dochází ke stažení kůže a pojivových tkání jako prevence ztrát tepla. Teplo se tak drží uvnitř těla a také v žaludku, kde vzniká silný trávící oheň- agni, jenž v zimním období vede k větší chuti k jídlu. V zimě přirozeně konzumujeme teplou stravu a teplé nápoje.
Nápoje během dne:
- Nápoje v podobě teplé vody nebo bylinných čajů se podle ajurvédy podávají vždy minimálně jednu hodinu před nebo jednu
Teplý nápoj se zázvoru, skořice a hřebíčku, jež doporučuje Michaela Ferancová, musíme doporučit i my, je skvělý;)
hodinu po jídle. Je to z důvodu možného uhašení agni, důležitého při trávení.
- Hodinu po snídani je vhodný teplý nápoj se zázvoru, skořice a hřebíčku pro všechny typy, vynechat pouze u zvýšené pity, ( např. při žaludečních vředech), kdy stačí teplá voda nebo přidat fenykl, koriandr jenž ochlazují.
- Před spaním je možné vypít sklenici teplého mléka se zahřívacím kořením.
- Ajurvéda nepodporuje konzumaci alkoholu, ale pokud se bez něj neobejdete, tak právě zima je vhodným obdobím pro občasnou konzumaci jedné skleničky svařeného vína, zředěného vodou a s přidáním zahřívacího koření.
Jídlo během dne:
- Příjem potravy je doporučován 3x denně a také s dostatečným odstupem, 4 až 6 hodin, aby předchozí strava mohla být zcela ztrávena.
- Strava v zimě by měla obsahovat pšenici, protože celkově zahřívá. V našich podmínkách lze používat pšenici špaldu a produkty z ní (špaldovou mouku a krupici, špaldové kernoto atd.). Při bezlepkové dietě lze nahradit quinoou.
- V zimě je vhodná snídaně pro všechny typy, dokonce i pro kaphy, které v jiných ročních obdobích nesnídají.
- Konzumace zeleninové polévky jako snídaně je vhodná pro všechny typy.
- Obědvat je dobré v poledne s dostatečným odstupem od snídaně. Pro všechny doši se hodí na oběd zeleninová nebo dálová (mungo, červená čočka) polévka s ghee, nekvašený chléb (čapaty, paraty, tortily, pity), basmati nebo jiná rýže, zelenina dušená nebo vařená v páře s přidáním ghee a koření. U všech typů dóš je vhodné do jídel přidat limetkovou šťávu.
- Večeřet je dobré mezi 17. – 19 hod. Pro všechny dóši doporučuji teplé večeře: polévky, rýži, mungo dál nebo dál z červené čočky, zeleninu včetně brambor. Do jídla přidejte koření, ghee nebo olej a taky limetkovou šťávu.
- Ajurvéda vede k vegetariánské stravě, ale pokud někdo není vegetarián, zima je nejvhodnějším obdobím pro konzumaci masa (kuře, ryby) a jiných živočišných produktů (např. vajíček). Pro vegetariány je vhodný zvýšený příjem produktů ze soji nebo luštěniny (mungo, červené čočka) a dostatečné množství tuků – ghee (přepuštěné máslo), sezamový nebo olivový olej.
- V ajurvédě je dáván důraz také na jednotlivé chutě. Strava by měla ideálně obsahovat všech 6 chutí (sladkou, slanou, hořkou, stahující, pálivou a kyselou). Pro harmonizaci v zimním období se doporučuje optimální množství sladké, slané a kyselé chutě. V případě zvýšení některé z dóš – nerovnováhy, je třeba se řídit chuťovým doporučením pro danou dóšu.
A teď se už budeme věnovat konkrétním radám ohledně stravování pro jednotlivé dóše.
II. Principy zimního stravování pro Váta dóši – radí Michaela Jarolímová
Míšo, jaké dopady má zima na lidi s převažující nerovnováhou vata?
„Pro vátu je zima prakticky její hlavní sezónou. Když říkám „hlavní sezóna“, nemyslím, že by se jí v tento čas nejlépe dařilo. Naopak, zima a mráz je pro stabilně studenou a suchou vátu velice vyčerpávající. Ta hlavní sezóna spočívá však v tom, že všechno, co nám příroda v tuto dobu nabízí, pomáhá vátě s ochlazující a vysušující atmosférou účinně pracovat. Zimní sezónní strava je pro vátu nejen vhodná, ale dokonce ji i léčí!“
Na druhé straně, samotná příroda toho v zimě až tolik nenabízí…Jedině, že sáhnou lidé vata po „vždy zelených“ potravinách v supermarketech…
„Ano, po rychlém zhodnocení každý člověk dojde k závěru, že toho, co v zimě dozrává, není mnoho… Ale na druhé straně, čerstvá rostlinná strava stejně není pro vátu to pravé ořechové. Mnohem více jim svědčí zimní kořenová zelenina, která si už sama o sobě žádá tepelnou úpravu“.
A jaké další potraviny a jiné procedury můžou přispět k harmonickému fungování tohoto tělesného typu?
„Krémové polévky, omáčky, zapékaná jídla – to je přesně ta správná cesta k trvalému zdraví, odpočatosti a radosti ze života. Tuky by se měly stát nejlepším přítelem – jak ve stravě v podobě kvalitního masa, vajíček, oříšků, mléčných výrobků, tak i vně jako olejová masáž či lázeň. Prohřívat a olejovat – tak by měl znít zimní program každé váty.“
Jaké oleje jsou pro lidé vata v zimě nejvhodnější? 
„Jakýkoliv druh. Veškeré rostlinné oleje i živočišné tuky jsou pro vátu vhodné. Samozřejmě některé více (sezamový olej či přepuštěné máslo ghí), jiné méně (kokosový či slunečnicový olej). Ale ani ty méně vhodné nenadělají paseku. Spíše bych se zaměřila na jejich kvalitu.“
Jak má vypadat taková procedura olejování pro váty? Mohla bys stručně přiblížit, jak často, kdy a kde se olejovat?:-)
„Stejně jako výběr olejů, tak i volba času a místa olejování jsou jen třešničky na dortu, ale v podstatě jakékoliv olejování – v kterýkoliv čas a na jakémkoliv místě – je pro vátu blahodárné. Kdyby to někdo chtěl opravdu dokonalé, tak nejlepší je olejování večer před spaním a spojit ho s nějakou příjemnou uklidňující procedurou jako je teplá koupel, natření pokožky po koupání či parní sauně nebo profesionální olejová masáž. Obzvlášť dobře olej působí, natřeme-li ho na spodní třetinu těla, kterou má váta tzv. na starosti – od pupíku dolů. Při nespavosti či úzkostech (tedy častém problému typu váta) pomáhá natřít teplým olejem plošky nohou.“
Denní režim zimního stravování pro váta dóši – radí Michaela Ferancová
Pro vátu může být snídaně vydatnější: pšeničná, ovesná nebo rýžová kaše s mlékem, lze osladit medem, přidat ghee, kukuřičné lupínky. Na oběd se hodí nenadýmavá zelenina, mungo dál, červená čočka, přidání zahřívacího koření a hodně ghee nebo oleje. Především pro vátu lze po večeři připravit dezert v podobě teplé rýže s ovocem a ořechy, nebo halvu (krupice vařená s mlékem nebo vodou, ovoce, ořechy).
III. Principy zimního stravování pro Pitta dóši – radí Michaela Jarolímová
Míšo, stejná otázka na úvod. Jaké jsou základní dopady zimy na lidi s převažující nerovnováhou pitta?
„Zima je pro pitty obecně příznivým obdobím – pomáhá jim nejen zimní chlad, ale také suchost a není tedy zapotřebí dalších zvláštních procedur. Zima je pro pitty spíše ve znamení úlevy než přidání dalších opatření a jediný pozor je zapotřebí dávat na to, aby nezapomínaly na dostatek rostlinné stravy, jejíž nabídka se v tento čas přirozeně zužuje, ale bez které to u pitty zkrátka nejde. V zimě samozřejmě spíše v teplé podobě.“
Lidé pitta mají obecně silný „trávící oheň“. Rádi jedí často a pravidelně (aniž by jim to způsobovalo potíže). Mění se na tom něco během zimního období?
„Pro pittu je charakteristické, že by to v jídelníčku neměla přehánět s bílkovinami – s masem, mléčnými výrobky, vajíčky, ořechy, semínky… Tedy, problém není ani tak v samotných bílkovinách, ale kde bývají bílkoviny, bývá i tuk a to už je pro horkou pittu, jako když přiléváte oheň do ohně. Neplatí to ovšem tak úplně v zimě! Studená zima se nenuceně postará o preventivní ochlazování lidí typu pitta a tak si v tento čas může i tato horkokrevná typologie dopřát více „poctivých“ tuků. Rostlinné oleje lze častěji vyměnit za máslo, suché drůbeží maso za kvalitní červené a místo čerstvého sýra (jako je lučina) občas zvolit zrající goudu.“
Rovněž si se zmiňovala o dostatku rostlinné stravy i během zimy…
„Ano. Samozřejmě aby se pitta nevymkla úplně zpod kontroly, potřebuje tyto zahřívající pochoutky pravidelně (nejlépe s každým jídlem) neutralizovat čerstvou (sezónní) zeleninou, nějakým tím zeleným lístkem a sem tam třeba odlehčujícím dnem bez masa a sýrů. Pak si může na večírcích, kterých nebývá přes zimu málo, dopřát dokonce i skleničku něčeho ostřejšího (jen máloco zahřívá tolik jako alkohol!).“
A co máš na mysli pod čerstvou sezonní zeleninou v zimě?
„Čerstvou sezónní zeleninou v zimě mám na mysli tu, která v zimě buď dozrává (růžičková kapusta, pórek, polníček, z hub třeba hlíva ústřičná) nebo ta, jež se dá uskladnit přirozeně bez konzervantů (např. cukety, dýně, kedlubny, mrkev, pastinák, patison, petržel, řepa, ředkev, kedlubna, cibule, česnek). Méně vhodná je potom zelenina mražená (tu už za čerstvou nepovažuji) a ještě méně sterilovaná (když už, tak kvalitní – na etiketě je pouze daná zelenina, voda, ev. sůl či mořská řasa, nic dalšího).“
Denní režim zimního stravování pro Pitta dóši – radí Michaela Ferancová
Lidem pita ráno doporučuju ovesné a rýžové kaše z mléka, s ghee, také lze osladit medem, kukuřičné lupínky. Obiloviny můžou nahradit také zeleninovou polévkou, jenž je vhodná pro všechny typy, jak jsem již uvedla.
Kromě obecných doporučení je pro pitu k obědu vhodná jakákoli zelenina, včetně brambor, jakékoli luštěniny i různé druhy fazolí, cizrna. Koření spíše ochlazující koriandr, kmín, fenykl.
Pro všechny doši se hodí indický dál. Na této fotce i s tempehem a sušenou zeleninou.
IV. Principy zimního stravování pro Kapha dóši – radí Michaela Jarolímová
A nakonec kapha lidé. Pro ně je zima zřejmě víc problematická, stejně jako je tomu u lidí vata (v důsledku převahy kvalit kapha v zimním období). Jaké jsou doporučení pro lidi kapha ohledně stravování?
„Kapha je na tom v zimě podobně jako pitta – také jí se trochu uvolní stravovací otěže, protože rovněž jí prospívá zimní suchost. Příroda se se svým vysušujícím mrazem přirozeně postará, aby se zavodněná kapha nezvrhávala do různých nachlazení, zachlenění a otoků, které jindy v roce musí krotit sušší stravou. V zimě si může klidně dopřát i více polévek, omáček nebo tučnějšího jídla, ovšem pozor, narozdíl od pitty v ostřejší variantě. Kapha se potřebuje vnitřně prohřát! Koření, chilli papričky, čerstvý zázvor atd. by měly být věrní společníci. Stejně jako u pitty pak platí – v zimě si kaphy sice mohou dopřávat víc hutnější, tučnější stravy, ale pro udržení dokonalého zdraví je zapotřebí vyvažovat ji i lehčími potravinami. Nebo pravidelným pohybem! Na prohřátí organismu a odvedení přebytečných tekutin je pohyb (vykonávaný s radostí) tím nejlepším nástrojem!“
Myslím, že pro kaphy je v zimě aspekt pohybu extrémně důležitý, že?
„Určitě. Stejně jako pro váty jsou přes zimu nezbytným pomocníkem tuky, pro kaphy by to měla být jakákoliv tělesná aktivita. A nutno podotknout, že kaphy snesou i ty nejdynamičtější a fyzicky nejnáročnější sporty. Na druhou stranu dokážou být při pohybu i nesmírně ladné – dobrou volbou proto může být třeba tanec. Každopádně ať už zvolíte salsu nebo veslování, vyberte takový druh pohybu, který bude nejen účelový, ale zejména vás bude naplňovat radostí. A nenechte se odradit případnou nechutí ke cvičení se „dokopat“ – to je asi takový uděl typologií kapha. Uvidíte, že jak se do toho dáte, budete se cítit prostě báječně a lehcí jako pírko. Pocit k nezaplacení!“
Co ještě kromě pohybu bys doporučila lidem kapha jako prevenci v zimě? Už víme, že lidem vata prospívají oleje. Co lidé kapha?
„Těm určitě prospěje i suchá sauna.“
Denní režim zimního stravování pro Kapha dóši – radí Michaela Ferancová
Pro kaphu je vhodná lehká snídaně – rýžové lupínky, žitná, ovesná nebo rýžová kaše vařená s vodou se zahřívacím kořením. K obědu je nejlepší jakákoli zelenina včetně brambor a dostatek zahřívacího koření – pepř, zázvor, hřebíček, skořice.
V. Závěr
Ajurvéda nás učí brát víc v potaz přírodu a její rytmus. Připomíná nám, že ať chceme nebo ne, přírodní změny se odráží v našich tělech i myslích. Proto když se mění příroda kolem nás, musíme i my respektovat tyto změny a přizpůsobit se jim. Díky ajurvédské prevenci tak můžete nakonec pocítit hlubší propojení s přírodou a tak i se sebou samými. Slovy Michaely Ferancové:
Abychom byli ve skutečné harmonii sami ze sebou i s přírodou, dovolme životu, vědomí, existenci, aby se skrze nás projevily. Zaměřme pozornost dovnitř a uvědomme si sebe sama jako součást veškerého bytí. Tak mizí oddělenost osoby, jenž vytvořila mysl a odhalí se opravdová jednota se vším, s celým vesmírem.
Související články:
>>> Zimní speciál (díl I.): Jak zlepšit kvalitu zdraví v zimě s pomocí ajurvédy – včetně tipů od odbornic
>>> Revitalizace fyzického těla (6. díl): Jakým tělesným typem jste dle ajurvédy?
